Hlavní obsah
V lesích ponořen stojí znovuobjevený Grabštejn Foto: NPÚ, ÚP Sychrov

Po druhé světové válce Grabštejn málem zanikl, teď je z něho perla severu

Do roku 1993 jako by neexistoval. Nad lesy vyčnívala vysoká věž, při obchůzce zblízka jste narazili na uniformy, odněkud z údolí se neslo mnohonásobné psí štěkání. Hrad založený ve 13. století, který prošel v průběhu staletí mnoha úpravami, se po válce propadl do nitra vojenského prostoru a trpěl.

V lesích ponořen stojí znovuobjevený Grabštejn Foto: NPÚ, ÚP Sychrov
Po druhé světové válce Grabštejn málem zanikl, teď je z něho perla severu

Byl opuštěn a vybydlen. Z jeho věže je vidět do Polska i Saska. Po roce 1945 rozvezli mobiliář po celé republice, naštěstí se zachoval seznam, kam co přišlo, takže se podařilo postupně dohledat a vrátit značnou část vybavení. V hradním parku a části budov je umístěno dlouhodobě výcvikové středisko služebních psů Armády ČR, včetně veterinárního zázemí.

Vidět psy při tvrdém výcviku je zážitek, používají se od zahraničních misí po strážní službu.  

Ve vlastnictví pánů zapleteného paroží

Hrad založený patrně za vlády Přemysla Otakara II. se připisuje purkrabím z Donína, pánům na Grafenštejně čili Hraběcím kameni. Je to podstatné pro historiky, ne ale pro všechny návštěvníky, kteří jen co vyjdou ven, většinu z výkladu zapomenou.

Hlavní je, že nám zůstal zachován. Zřejmě se o něj dost bojovalo, odborníci tak soudí dle částečně zachovalého opevnění, zálusk na něj měli nejen okolní páni, ale i vedlejší Lužičtí.

Donínové se zde udrželi do 16. století, ale měli dluhy, taky se v rodině občas neshodli, hrad museli prodat. Vymřeli po meči roku 1640, po Bílé hoře přišli o veškerý majetek. Pocházeli ze saského Donína, v době budování hradu se stále více zakupovali v Čechách a hlásili se k české šlechtě. V erbu měli stříbrné zkřížené jelení parohy na modrém poli.

Skvostná svatá Barbora

Na zámek přebudoval pevnost Jiří Mehl ze Střelic, který po sobě zanechal renesanční skvost nemající ve střední Evropě obdoby. Nechal přebudovat kapli svaté Barbory, jejíž stěny pokrývají nádherné malby a v interiéru stojí unikátní dřevěné lavice - stally. Nic z ní neubraly ani pozdější opravy a úpravy.

Panství nakrátko držel i Valdštejn, na konci třicetileté války tu sídlili Švédové, kteří drancovali okolí. Po roce 1655 museli Trauttmannsdorfové, další z vlastníků, pobořit na císařův rozkaz opevnění.

Uměnímilovní Galllasové ho pozvedli

Posledními majiteli se stali Gallasové, roku 1740 připojili Grabštejn ke svému severočeskému panství se sídlem na Frýdlantu. Za nich se zámek velmi pozvedl, šlechta byla uměnímilovná, to se podepsalo nejen na vnitřním vybavení, ale i na zámeckém parku. Byli významnými mecenáši umění.

Od 90. let minulého století na hradě probíhala rozsáhlá rekonstrukce, nyní se má návštěvníkům čím pochlubit a zásluhou Národního památkového ústavu a řady příznivců Grabštejna je centrem kulturních akcí.

Nejen stát, i jednotlivci se podíleli na záchraně

Jedním z význačných patronů je sólista opery Národního divadla Luděk Vele, podílel se nejen na záchraně kaple sv. Barbory, ale se svými přáteli pořádá na Grabštejně benefiční koncerty.

Sezóna začne 4. dubna novou trasou – krátkým okruhem s nedávno nalezenou a zrestaurovanou sochou sv. Barbory. Bude „vyprávěn“ i její příběh jako „abstraktní“ světice a příběh dr. Jiřího Mehla ze Střelic, jenž jí nechal hradní kapli zasvětit.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků