Hlavní obsah
Pomník padlých četníků a čestná stráž Foto: Aleš Plevka

Pietní akt v Habartově se uskutečnil v ryze komorní atmosféře

V sobotu 12. září se u pomníku padlých četníků v Habartově uskutečnil v novodobé historii již podesáté tradiční pietní akt, jenž si klade za cíl připomenout nejvyšší oběti, které v září roku 1938 přinesli tehdejší četníci a vojáci na oltář obrany svobody a demokracie mladého československého státu.

Pomník padlých četníků a čestná stráž Foto: Aleš Plevka
Pietní akt v Habartově se uskutečnil v ryze komorní atmosféře

Vzpomínkové setkání pořádá Česká společnost přátel vojenské historie, o. s. ve spolupráci s z. s. Prapor SOS Falknov nad Ohří a místem konání není pouze Habartov, ale i Bublava a nedaleká Krajková. Tam všude přinesl den poté Hitlerův štvavý projev 13. září oběti na životech při tehdejším pokusu o henleinovský puč. Nejkrvavější střet proběhl však v tehdejším Habersbirku (současném Habartově), kde zemřeli 4 četníci a také 4 ordneři. Aktuálně jsme si připomněli již 77 let, které od tohoto dne uplynuly.

Po mnoho let si Habartovší připomínají hrdinství hrstky zástupců státní moci proti mnohonásobné přesile zfanatizovaných Němců. Je však nutné napsat, že letošní účast byla snad nejhorší, jakou kdy pamatuji. Nad historickou událostí patrně zvítězila oblíbená Hornická pouť či posezení na zahrádce... Zhruba půlhodinu, kterou akce trvala, si lidé snad i navzdory nabitému programu vyšetřit mohli. Četníci, kteří před desítkami let plnili svou povinnost, si to jistě zaslouží.

Těch několik málo příchozích přivítal Jiří Převrátil, hlavní organizátor vzpomínkových setkání. Krátce připomněl tragické události, které se v našem městě na počátku válečného běsnění odehrály. Četníkům přišel vzdát hold i starosta města Ing. Petr Janura, který ocenil to, že pro svou vlast byli tehdy ochotni obětovat i to nejcennější - svůj život.

Poté byly k pomníku položeny květiny a věnce a členové výše zmíněných spolků, kteří za dopomoci příslušníků MO Policie ČR obstarávali čestnou stráž a složení čestné jednotky, uctili četnickou památku slavnostní salvou.

Následoval již jen zpěv státní hymny, stisky rukou a většina účastníků zamířila k domovu. Až zmiňovaná salva přilákala několik dalších diváků, kteří se rekrutovali z řad malých chlapců, kteří zatoužili po prázdné nábojnici. Za dvacet let svobody jsme si již začali zvykat na to, že demokracie je samozřejmostí a že tady bez našeho přičinění bude nejspíše již napořád. A tak připomínka toho, kdy se za ni muselo bojovat a riskovat, mnohé z obyvatel nechává již zcela netečnými.

Přesto organizátoři své snahy a přesvědčení nevzdávají a i nadále se prostřednictvím osvěty, přednášek, fungování Muzea bezpečnostních sborů Habartov, publikační činnosti či dalších plánovaných odborných i popularizačních akcí budou snažit, aby historie nezůstala zapomenuta, abychom již jednou podstoupené chyby neopakovali, a za to vše jim patří velký dík.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků