Hlavní obsah
Salhausenský erb Foto: archiv zámek Benešov nad Ploučnicí

Pět století mimořádné saské renesance v Benešově nad Ploučnicí

Pět set let od příchodu německého rytířského rodu Salhausenů oslaví v červnu severočeský Benešov nad Ploučnicí. Komplex Horního a Dolního zámku s měšťanskými domy je jedinečnou ukázkou saské renesance - období přerodu vladislavské gotiky a renesance.

Salhausenský erb Foto: archiv zámek Benešov nad Ploučnicí
Pět století mimořádné saské renesance v Benešově nad Ploučnicí

Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem a ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem s katedrou historie připravuje zámek zcela ojedinělou výstavu.

„Jedná se o průřez nejen stavební historií zámeckého komplexu, ale i dalších památek. Prvopočátky zámků v Benešově jsou svázány právě s příchodem Salhausenů. Nejstarší zámeckou budovu, tedy Horní zámek, nechal v letech 1522-1524 vystavět Bedřich ze Salhausenu,“ uvedl kastelán benešovského zámku Zdeněk Henig.

Salhausenové se ze Saska vystěhovali, protože se přiklonili k Lutherově učení, což popudilo katolickou církev, na Děčínsku koupili statky a zbudovali rezidenci v Benešově nad Ploučnicí.

Některé stavby nenávratně zmizely

„Je velká škoda, že se nedochovaly některé stavební prvky, které byly pro zámek typické, jako například nadzemní krytá chodba, jež propojovala všechny zámecké budovy nebo skleník v zahradě či rozsáhlá konírna u budovy Dolního zámku,“ upřesnil kastelán.

Naštěstí se dochovaly obrazové materiály dokládající existenci těchto stavebních prvků. Na výstavě se návštěvníci seznámí s rozsáhlou historií zámeckých budov, k nímž patřil za Salhausenů i kostel. Po Salhausenech toho však na Děčínsku a Ústecku zbylo daleko více. Například unikátní pohřební náhrobky tzv. epitafy v kostele ve Valtířově a Svádově.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků