Článek
Základním požadavkem na park tohoto typu je přiblížit se co nejvíce volné přírodě. Je tvořen volnými plochami, skupinami stromů, vodními plochami, drobnými architektonickými stavbami a jeho okraje plynule přecházejí do okolní přírody.
Ve své původní podobě měl park rozlohu kolem 60 hektarů, dnes je přibližně poloviční. Druhá polovina se přeměnila v les, v němž se ještě dnes dají najít poněkud neobvyklé exempláře. Současný park se táhne v délce 2,5 kilometru podél potoka Leveš a nabízí k prohlídce téměř 300 druhů stromů, většinou listnatých.
Přes 70 z nich jsou něčím unikátní, a proto jsou označeny cedulkami se slovenským i vědeckým jménem. Díky tomuto opatření získává park charakter botanické zahrady a návštěvník se může mezi stromy dobře orientovat.
Ze staveb, umístěných v parku, lze uvést kromě zámku u jižního okraje umístěný hřebčinec, hotel Hradná stráž, obnovenou Masarykovu besídku, v níž TGM hovořil s Karlem Čapkem, lovecký zámeček, kapličku sv. Vendelína, Žlutý mlýn nebo oranžérii, jejíž skleníky již nejsou využívány a jako jedna z mála částí parku nepůsobí právě reprezentativně.
Pozoruhodný je vodní systém, který v parku kdysi vybudoval Vojtěch Strnad a který zásobuje vodou všechna jezírka a fontánky, jako Jižní jezírko, Labutí jezírko nebo koupaliště.
Park Topolčianky je státním majetkem, spravovaným státním podnikem Lesy Slovenské republiky. Zejména za pěkného počasí je místními i přespolními návštěvníky intenzivně využíván k procházkám, odpočinku, vzdělávání i ke sportovním aktivitám.
