Článek
Jméno v překladu znamená Lesní muž, jako pronásledovaný křesťan se skrýval v lese nedaleko Říma. Poté se stal papežem a posléze svatým, který vstoupil do dějin jako církevní reformátor, jenž přeměnil pohanský Řím definitivně v křesťanský.
Pokřtil císaře Konstantina Velikého a jeho ženu Helenu, církev se rozštěpila na východní a západní. Pronásledování křesťanů pomalu skončilo, začalo naopak ve velkém obracení neznabohů na jedinou pravou předepsanou víru.
Slavilo se v různé dny i měsíce
Nový rok se ale dlouho slavil v různá data, první den se stále spojoval s pohanskými zvyky, například v Rusku podle kalendáře 1. března, pak zase 1. září, Francouzi slavili na Velký pátek, Asie se zcela vymykala, Japonci slavili v lednu nebo v únoru.
Křesťanská církev se snažila přebít dosavadní pohanské rituály spojené s uctíváním různých bůžků a ochranných bytostí. Uctíván v Římě byl především bůh dvou tváří Jánus. Ještě v 6. století žádal papež, aby byly oslavy na Nový rok zakázány pod trestem vyloučení z církve.
Křesťanská církev proti nevázanému veselí reagovala přísnými posty a odříkáním. Na osmý den po narození Ježíška, takzvaný oktáv, 25. prosince, ustanovila slavnost Obřezání Páně, kterýžto svátek byl oficiálně zrušen až v roce 1960. Uctívala se Ježíškova předkožka, řada chrámů je dokonce vystavovala jako relikvie. V roce 1960 raději podle Říma začalo slavení Slavnosti Matky Boží Panny Marie.
Nový rok přišel oficiálně s Habsburkem Ferdinandem II.
Čechy středověké slavily Nový rok na den narození Ježíše, tedy 25. prosince, což se ale krylo s pohanským slunovratem. O 1. lednu se zmiňuje kronikář Kosmas. První leden byl oficiálním novým rokem jen za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. Poté se opět přesunul na zimní slunovrat.
Až Ferdinand II. nechal vyhlásit první leden za oficiální svátek.
Silvestr se moc neslavil, průlom přišel v 19. století a z poklidného svátku poklidného papeže se stále více stává dnem hodným obrazu Hieronyma Bosche – opilství a obžerství kombinovaný s ohlušujícím rámusem ohňostrojů a petard. Slavíme, že jsme o rok starší, málokdy ale rozumnější.