Hlavní obsah
Vendula Fialová a ženský "chór" v inscenaci Maryša. Foto: archiv Moravské divadlo Olomouc

Olomoucká Maryša okouzlila kroměřížské publikum

Bouřlivým potleskem ocenilo publikum inscenaci hry bratří Mrštíků Maryša, se kterou v pondělí 7. března hostoval v Domě kultury v Kroměříži činoherní soubor Moravského divadla Olomouc. Úspěšné představení proběhlo v rámci jarního divadelního předplatného.

Vendula Fialová a ženský "chór" v inscenaci Maryša. Foto: archiv Moravské divadlo Olomouc
Olomoucká Maryša okouzlila kroměřížské publikum

Česká divadelní klasika byla prezentována prostředky, které docenilo i kultivované kroměřížské publikum. Muselo ocenit nejen jednoduchou a přitom „vymyšlenou scénu“, ale stejně tak kostýmy včetně nářečí či občas i sugestivní hudební složky tvořené živými muzikanty (Ondřej Nakládal a Petr Heřman).

Líbily se herecké výkony, ať už titulní hrdinky v podání přesvědčivé Venduly Fialové, ale také Lízala (Václav Bahník), Vávry (Jaroslav Krejčí) či Francka, jehož představitel Roman Vencl je svým projevem i typem naprosto ideální.

Právě citlivé herectví vtahuje diváky do inscenace, což padá na vrub jak dobře vedeným protagonistům, tak režiséra Matúše Oľhy. Podařilo se mu vytvořit představení, které sice nabízí jeden z tuzemských dramatických pokladů, ale které promlouvá k dnešnímu publiku. Není z něj cítit stoletý prach, macha či nuda již viděného.

„Je jasné, že režisér sází na emoce, ale ne takovým tím laciným způsobem. Umí vystavět scénu, k čemuž mu pomáhá nejen text a herci, ale třeba i ten melancholický zvuk basy a houslí. Osobně mne dostal poslední dialog mezi Maryšou a Vávrou... To se přiznám, že mi skanula slza,“ říká častý návštěvník akcí v kroměřížském kulturním stánku Jan Fiala.

I když jde o drama, najde se v něm pár odlehčených míst, při kterých se publikum uvolní a zasměje. Děje se tak například ve scéně, kdy ženský „chór“ radí hlavní hrdince v nápěvu modlitby Otče náš.  

„Věděla jsem, na co jdu, věděla jsem, že to bude drama, ale zároveň mne překvapilo, s jakou pietou a přitom moderně a divácky atraktivně je olomoucká Maryša nastudována. Tam není hluchého místa nebo náznak falše. Dokonce i malé roličky mají svůj význam a hloubku, jak to předvedla v postavě babičky Naděžda Chroboková-Tomicová. Mimochodem představitel Vávry měl velké charizma,“ říká další nadšená divačka Marie Pokorná.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků