Hlavní obsah

Ohře láká obojživelníky aneb Na kole i na lodi ve společnosti čtvrté nejdelší české řeky

Novinky, Dana Ehlová

Ohře (také Ohara, Oharka, německy Eger) - pramení pod horou Schneeberg v Horních Frankách v Bavorsku ve výšce 752 metrů a s 246,5 km toku na území ČR je naší čtvrtou nejdelší řekou. Názvy Ohře i Ohara patrně vzešly z keltského pojmenování Agara (Ag znamená losos, Ara znamená tekoucí voda).

Foto: Dana Ehlová

Pohled na Loket z pravého břehu Ohře.

Článek

Na české území vstupuje Ohře u zaniklé obce Pomezná, dál protéká historickou částí města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří. Pak její tok vede Sokolovem, Královským Poříčím až do Lokte, kde obtéká obloukem mohutný hrad a pokračuje dál směr Karlovy Vary.

Pro seznámení zvolíme zhruba pětinu "českého" toku a společně projedeme trasu Loket - Cheb. Ne ovšem na kanoi či raftu, dnes v sedle kola. Tak pojďme na to!

Pádlovat nemusíme, a tak se vydáme proti proudu, aby případná zpáteční cesta byla z kopce. Startujeme nedaleko monumentálního hradu Loket (o tom však až někdy jindy) a pokračujeme podél vody směr Staré Sedlo. V tomto úseku, kde se po obou březích nachází poměrně unikátní výklenkové pseudo-krasové jeskyně, je údolí Ohře pro svůj geologický a geomorfologický význam od roku 1976 chráněným územím. U lávky pod Starým Sedlem poprvé krátce zastavíme, podíváme se na Ohři z výšky. 

Čeká nás ale ještě dlouhá cesta, tak raději pokračujme do Královského Poříčí. Zejména starší ročníky vědí, že se pohybujeme v oblasti, kde se skrývalo téměř 50 miliónů tun uhlí, které chtěl stát vytěžit. A právě téma uhlí nás bude spolu s řekou provázet i na dalších kilometrech.

Po cyklostezce se protáhneme Sokolovem a za ním si alespoň zdálky prohlédneme nově vzniklé jezero Medard v místě lomové lokality Medard-Libík, k jehož úplnému napuštění došlo z důvodu nižšího průtoku Ohře až v roce 2016. Cílem zajímavého projektu byla rekultivace a revitalizace území postiženého těžbou uhlí, když samotná těžba zde byla ukončena 31. března 2000. Lokalita by se postupně měla stát centrem pro nejrůznější sportovní a rekreační aktivity jako například bikros, in line bruslení, golf, sportovní jachting, jezdectví, kempování atd.

Za Citicemi upoutá pohled mohutná silueta elektrárny Tisová, nejstarší hnědouhelné velkoelektrárny v bývalém Československu, problikávající vpravo mezi stromy. Byla vybudována na místě hornické obce Tisová, která musela již dříve ustoupit důlní činnosti. O tom, že elektrárnu postavili právě zde, rozhodly dva důležité faktory: řeka Ohře, z níž je zásobována vodou, a blízké zásoby sokolovského hnědého uhlí.

Dál pokračujeme do Kynšperka, původně pevnosti českých králů na hranicích státu v roce 1232 povýšené na město. Památky ale tentokrát zůstanou poněkud stranou. Zajímat nás bude hlavně pozoruhodná dřevěná zastřešená lávka, měřící 63 metrů, jež obstarává spojení mezi středem města a nádražím, a nám pomůže překonat tok. Vyniká mimořádně silnou konstrukcí i tím, že po českokrumlovské rechli je nejdelší dřevěnou lávkou u nás.

Odtud už cesta utíká po asfaltové cyklostezce jako po másle a 15 km zbývajících do Chebu zdoláme bez potíží. Město má velmi pěkné a zachovalé historické centrum se známým Špalíčkem, za pozornost stojí také Chebský hrad s opevněním. Především tu však doplníme kalorie před cestou zpáteční - sto kilometrů za den může být krásným osobním cyklorekordem.

A abychom se s Ohří skamarádili ještě více a poznali její krásy i přímo z vody, hned druhý den zdoláme 28 km dlouhý úsek z Kynšperka do Lokte pomocí pádel.

Na dva dny ve společnosti Ohře si pak určitě často vzpomenete a možná se za ní brzy vydáte znovu.

Reklama

Výběr článků

Načítám