Hlavní obsah
Malovaný portrét českého operního pěvce a hudebního pedagoga Jana Ludevíta Lukese (22.11.1824 - 24.2.1906). Foto: Stanislava Dvořáková

Od úmrtí českého národního pěvce Jana Ludevíta Lukese uplynulo 110 let

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí otevřelo výstavu, která je připomínkou 110. výročí úmrtí českého národního pěvce a buditele Jana Ludevíta Lukese, syna ústeckého tkalce, který však nepokračoval v rodinné tradici, ale zvolil si pěveckou kariéru.

Malovaný portrét českého operního pěvce a hudebního pedagoga Jana Ludevíta Lukese (22.11.1824 - 24.2.1906). Foto: Stanislava Dvořáková
Od úmrtí českého národního pěvce Jana Ludevíta Lukese uplynulo 110 let

Při toulkách po Ústí nad Orlicí lze projít dolní částí města, kde se dosud nachází několik původních domků tkalců a ve vedlejší Lukesově ulici domek s pamětní deskou Jana Ludevíta Lukese. Ten ve své době patřil k nejvýznamnějším českým zpěvákům, doma i v zahraničí se mu dostalo řady vysokých uznání a poct.

Městské muzeum pro připomenutí světového úspěchu tohoto ústeckého rodáka k 110. výročí jeho úmrtí otevřelo od 12. února do 17. dubna výstavu, která na dobových fotografiích a dokumentech představuje jeho životní cestu.

Jan Ludevít Lukes se narodil v chudé, početné rodině domácího tkalce 22. listopadu 1824. I když od dětství se u něj projevovalo hudební nadání, rodiče si nemohli dovolit zaplatit vzdělání a tak byl od mala veden k tkalcovskému řemeslu. Svoji zálibu ve zpěvu tak aspoň uplatňoval při vystupování na kůru.

Naštěstí si jeho velkého talentu všiml učitel František Hnilička a zajistil mu přijetí do Augustiánského kláštera v Brně. Zde vystudoval gymnázium a filozofii a následně ve Vídni právo, zpěv a herectví. Na studium si vydělával doučováním v rodinách slabších žáků.

Po skončení studií se rozhodl pro uměleckou dráhu. V roce 1853 přijal angažmá v olomoucké opeře, kde hrál v českých i německých představeních - nastudoval celkem 50 oper. Na pozvání Františka Škroupa přešel ještě v témže roce do Stavovského divadla v Praze. Zde vytvořil nezapomenutelnou hlavní roli ve stejnojmenné opeře Dráteník. Na základě neshod s Františkem Škroupem však po třech letech z divadla odešel.

Pohostinsky pak vystupoval v různých evropských operách. Při svých cestách navíc studoval chemii a pivovarnictví. V roce 1860 se vrátil do Prahy, kde převzal vedení tchánova pivovaru. Po čtyřech letech skončil s prací v pivovaru a vrátil se k opeře.

Působil v Bruselu, Budapešti a Drážďanech a v roce 1866 byl Bedřichem Smetanou přijat do souboru Prozatímního divadla v Praze. Jeho první rolí byl Jeník v Prodané nevěstě, kterého pak zpíval ještě v 28 uvedeních. Dále se představil v titulní roli opery Braniboři v Čechách a ve dni položení základního kamene pro stavbu Národního divadla v premiérovém uvedení Dalibora.

V témže roce byl Smetanou jmenován učitelem zpěvu v operní škole Prozatímního divadla. Po zániku této školy si v roce 1875 otevřel vlastní pěveckou školu, kde vychoval celou řadu vynikajících pěvců. I když nevynikal mohutným hlasem, jeho předností byl dramatický přednes a všestrannost, kdy stejně dobře zpíval národní písně, koncertní árie i operní role.

Během své pěvecké dráhy se stal čestným členem řady pěveckých souborů, některé přijaly jeho jméno. V Ústí nad Orlicí se stal čestným členem Cecilské hudební jednoty, z jeho iniciativy byl založen Zpěvácký spolek LUMÍR, na jehož tradici navázal Zpěvácký spolek LUKES.

Uctěním jeho zásluh bylo 14. července 1897 jmenování čestným měšťanem Ústí nad Orlicí a pojmenování ulice, kde se nachází jeho rodný domek čp. 313, jeho jménem. V roce 1949 byla na tomto domku umístěna pamětní deska.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků