Hlavní obsah
Nejsvětějšího srdce Páně v Češnovicích. Foto: Petr Pokorný

Kompletní rekonstrukci má čerstvě za sebou Kaple Nejsvětějšího srdce Páně v Češnovicích, místní části obce Pištín na Českobudějovicku. Díky historickému průzkumu, který byl součástí stavebních prací, získala tato významná památka u odbočky na Netolice po více než 150 letech zpět svou původní barvu.

Nejsvětějšího srdce Páně v Češnovicích. Foto: Petr Pokorný
Obec vrátila kapli její původní podobu

„Stavební práce jsou u konce. Nyní čekáme pouze na předání od zhotovitele a kolaudační řízení, což je jen otázkou dní, takže do konce srpna bychom mohli mít kompletně hotovo,“ uvedl starosta Pištína Jaroslav Havel.

Připomněl ovšem, že se jednalo pouze o první etapu rekonstrukce, v rámci níž došlo ke zpevnění základů, odizolování a sanaci zdiva, včetně výměny části ručně vyráběných cihel, k celkové opravě střechy a fasády. „Interiér s freskovou výzdobou a případná obnova dávno ztraceného či zničeného mobiliáře budou předmětem druhé etapy oprav,“ konstatoval Havel.

„Velmi výrazně se změnila barva vnějšího pláště kaple. Důvodem je použití původní barvy, která byla nalezena v nejhlubších, tedy nejstarších, vrstvách původních maleb,“ doplnil starosta.

Náklady na rekonstrukci objektu dosáhly ve zmiňované první etapě celkem 875 tisíc korun. 260 tisíc uhradila obec z vlastního rozpočtu, 615 tisíc získala formou národní dotace od ministerstva zemědělství prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Nyní bude obec připravovat žádost o dotaci na druhou etapu, po jejímž dokončení může být kaple využívána veřejností.

Pseudogotická kaple Nejsvětějšího srdce Páně, v jejíž těsné blízkosti stojí kamenná boží muka z 15. století, je nejstarší z trojice češnovických kaplí. Oprav se však dočkala jako poslední. Problémem byly peníze. Náklady spojené s veškerými legislativními a technickými procesy, které rekonstrukci národní kulturní památky prodražují, byly pro obecní rozpočet bez zapojení dotace velkým soustem. Letos obec již se svou žádostí uspěla.

Další dvě češnovické kaple, novogotickou svatého Vojtěcha z roku 1868 a sv. Anny z roku 1892, opravila obec již v uplynulých letech.

Do oprav historických i výstavby nových objektů, především však do modernizace a rozvoje obecní infrastruktury investoval Pištín za poslední čtyři roky desítky miliónů korun. Na přibližně 10 miliónů korun vyšla výstavba multifunkčního sportovně rekreačního areálu s kompletním kulturním zázemím.

Obec vybudovala také novou čistírnu odpadních vod s kanalizací za 30 miliónů a zbrusu novou mateřskou školu za dalších zhruba osm miliónů korun, vybudovala sběrný dvůr a zavedla systém separace odpadů, díky kterému dnes zdejší obyvatelé neplatí za svoz a likvidaci komunálního odpadu. Celý výčet investičních akcí s významným podílem dotací z evropských, národních i krajských zdrojů by byl velmi dlouhý. Pištín je totiž mimo jiné právě ve využívání různých typů dotací velmi úspěšný.

Pištín s více než 650 stálými obyvateli leží zhruba v polovině hlavní silniční trasy z Českých Budějovic do Vodňan. Obec patří mezi devět historických vsí oblasti takzvaných Zbudovských Blat a společně se svými místními částmi, Češnovicemi, Pašicemi a Zalužicemi, je držitelem titulu Vesnice Jihočeského kraje roku 2017. Pištín se rozrůstá. Ještě před zhruba 10 lety měl spolu s přidruženými obcemi necelých 500 obyvatel.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků