Hlavní obsah
Na prostranství u Spolkového domu na Husově náměstí v Novém Městě nad Metují bude odhalen panel připomínající Jana Karla Rojka. Foto: IC Nové Město n.M. (archiv)

Nové Město nad Metují si připomene národního buditele Jana Karla Rojka

Čeští spisovatelé v regionech má název projekt Matice české, který pomocí informačních panelů s bohatou obrazovou dokumentací připomíná na různých místech naší republiky působení především českých literátů.

Na prostranství u Spolkového domu na Husově náměstí v Novém Městě nad Metují bude odhalen panel připomínající Jana Karla Rojka. Foto: IC Nové Město n.M. (archiv)
Nové Město nad Metují si připomene národního buditele Jana Karla Rojka

V sobotu 7. června bude v v Novém Městě nad Metují odhalen další, věnovaný knězi, historikovi a vlastenci Janu Karlu Rojkovi. Slavnost začne ve 14 hodin a pro umístění panelu bylo zvoleno prostranství u Spolkového domu na novoměstském Husově náměstí.

Kdo byl Jan Karel Rojek? Český římskokatolický kněz a národní buditel, který působil v Novém Městě nad Metují nejprve jako kaplan (do r. 1839), posléze byl jmenován děkanem. V roce 1857 se stal biskupským vikářem a okresním školním dozorcem. O čtyři roky později kandidoval na poslance za okresy novoměstský, náchodský a opočenský a byl zvolen. Za své zásluhy byl jmenován čestným občanem Dobrušky, Opočna, Červeného Kostelce i jinde na venkově.  

Jan Karel Rojek napsal několik odborných pojednání, udržoval písemné a osobní kontakty s významnými osobnostmi českého veřejného, vědeckého a uměleckého života jako Františkem Palackým, Václavem Hankou, Karlem Jaromírem Erbenem, Boženou Němcovou a mnoha dalšími. Působil, mimo jiné, také jako mecenáš. Podporoval například syna Boženy Němcové Jaroslava Němce při studiích na malířské akademii v Mnichově.  

Informační panel věnovaný Janu Karlu Rojkovi není zdaleka první. Na českém „venkově“ jich bylo již umístěno více. V roce 2006 došlo v Kokoříně u Mělníka k odhalení panelu, připomínajícího působení českého básníka Václava Bolemíra Nebeského v jeho rodném kraji a po něm následovaly další.

Jmenovat je možné panel věnovaný Svatopluku Čechovi v Obříství, Františku Palackému v Lobkovicích (Neratovice), Jiřímu Melantrichovi z Aventina v Rožďalovicích u Nymburka, Františku Janu Vavákovi v Milčicích u Sadské, Magdaleně Dobromile Rettigové ve Všeradicích u Berouna nebo Václavu Beneši Třebízskému v Klecanech u Prahy.

V Královéhradeckém kraji jsou informační desky na téma Čeští spisovatelé v regionech dvě. Jedna v Rychnově nad Kněžnou věnovaná Františku Martinu Pelcovi a druhá v Dobrušce připomínající Františka Adolfa Šuberta, mimo jiné prvního ředitele Národního divadla v Praze.   

Vraťme se však do Českého betléma, jak je Nové Město nad Metují zvláště v zimním období právem nazýváno. Od 3. do 28. června totiž probíhá ve zdejší Městské knihovně výstava “Matice česká a Národní muzeum“, která rámcově představuje bohatou činnost Matice české od 19. století až do současnosti.

Náš nejstarší národní spolek - Matice česká - totiž vznikl už roku 1831 a stalo se tak z iniciativy historika Františka Palackého a skupiny vlastenců, kteří usilovali o povznesení českého jazyka a literatury a o lepší podmínky pro vydávání českých knih, čímž pomohli k zařazení českého národa mezi moderní evropské národy. 

Od založení fungovala Matice česká při Národním muzeu jako peněžní fond na podporu vydávání české vědecké literatury. Vedle svého hlavního poslání na sebe vzala v průběhu let další aktuální společenské úkoly. Také v dnešní době se snaží navazovat na své původní zaměření, podporuje literární paměť míst a národní identitu v regionech České republiky, čehož důkazem je připomání českých literátů v regionech.   

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků