Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Největší vodopád Šumavy a Bavorského lesa najdete u městečka Bodenmais

Na české straně je pro změnu největším vodopádem Bílá Strž se svými sedmi metry nejvyšší kaskády a celkovým úhrnem stupňů pak bezmála dvojnásobným. U sousedů ten hlavní v soutěsce Rißloch má metrů patnáct, a v součtu pak i drobnějšími o čtyřicet více.

Foto: Petr Hejna
Největší vodopád Šumavy a Bavorského lesa najdete u městečka Bodenmais

Je totiž daným faktem, že Šumava a Bavorský les tvoří jeden geografický celek, který nerozdělila ani po léta střežená hranice, prostě příroda tento hornatý lesní komplex stvořila jako celistvý, pouze názvem rozdělený ve dva. Však také dnes turisté bez problému přecházejí z jedné strany na druhou, stejně jako větve hraničních stromů nerozlišují, zda z jedné strany kmene náhodou již nekynou cizímu kraji.

Kdo tedy zatouží navštívit na šumavské končiny ohromující vodopád, vcelku snadno se k němu dostane přes po silnici vedoucí na Zwiesel, hlavním tahu z přechodu v Železné Rudě.

V obci Regenhütte, pojmenované po říčce Regen, vlévající se v Regensburgu do Dunaje, se nachází v objektu statku Tiermuzeum, které nabízí expozici vycpaných zvířat pěti kontinentů, tedy turistickou komoditu vzhledem k jejímu neživotnému původu ne každému libou. Zde je nutno odbočit doprava směrem na Velké Javorské jezero, a těsně pod ním ostře doleva již silnice pokračuje na Bodenmais.

Výlet za vodopády je ideální spojit s dalším prvenstvím česko-bavorského hvozdu, a to nejvyšší horou Velký Javor, a to právě odskokem k zmíněnému jezeru a dále na vrchol, dostupný i pohodlnou lanovkou - více, včetně videa ZDE.

Samotné Bodenmais, bývalé hornické městečko, ukrývá v kostele Nanebevzetí Panny Marie na oltáři sošnou podobiznu Černé Madony Loretánské, stvořené podle její předlohy v Itáli a kostelu darovanou roku 1705 bavorským kurfiřtem. Do tohoto živého lázeňského městečka je to vzdušnou čarou od nás pouhých 9 km, po silnici necelých 25.

Nedaleká a nepřehlédnutelná  Stříbrná hora (Silberberg), již svým názvem vypovídá, že se zde těžili stříbro, a to od 15. století až do roku 1962. Některé ze štol jsou zpřístupněny coby součást tamního muzea hornictví. Na vrchol, skýtajícím samozřejmě pěkný výhled na okolní vrchy i Bodenmais, vede rovněž lanovka, ovšem pouze sedačková, ne kabinová jako na Velký Javor.

Největší přírodní atrakce, vodopády v soutěsce Rißloch, jsou dostupné od parkoviště na severním okraji obce, je nutno projet uličkou plnou apartmánů s placeným stáním až k tomu lesnímu, bez poplatku. Již zde zaujme živý pěnivý tok potoku Schwellbach, na kterém kaskády o pouhý kilometr výše leží.

Popravdě, nepočítejte s tím, že ten kilometr urazíte za 15 minut, jak s úsměvem pravili vracející se domorodí turisté, je nutno počítat s „eine Stunde“, tedy zhruba hodinou zdaleka ne až k nejhornějšímu vodopádu. Ve skutečnosti se cesta ještě prodlouží, soutěska nabízí mnoho zastavení nad drobnějšími vodopády, často obtížně přístupných na cestě skalami po levé straně (myšleno při stoupání proti toku).

Soutěska Rißloch o délce 1,6 km je součástí stejnojmenné rezervace pralesního charakteru. Vede kolem ní okružní trasa, takže cesta tam i zpět nabízí různé pohledy na tuto přírodní krásu.

Komu se nechce po dosažení konce soutěsky u soutoku Schwellbachu s Arberbacham vracet a má dost fyzických sil, může vyrazit dál k Malému nebo Velkému Javorskému jezeru či na zmíněný vrchol Velkého Javoru.

Mapa ZDE.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků