Článek
Nejdřív armáda, potom námraza, dvě pohromy pro vysílač
Původní vysílač u Bezvěrova postavili v 60. letech minulého století. Vysílač Krašov začal vysílat 9. května 1960, nejprve z výšky devadesáti metrů, od listopadu už z 305 metrů.
Významným a černým dnem byl 28. srpen 1968, kdy ho zdemolovala okupační Sovětská armáda. Po letech odmlčení byla vybudována nová strojovna, v původní si vojáci zahráli na střelnici. Druhý TV program se z Krašova začal šířit od 23. prosince 1974, výška stožáru byla 312,5 metru.
Další pohroma přišla v v noci z 1. na 2. ledna 1979, námrazou se zhroutila část antén, stožár museli odstřelit. Nynější věž, ke které se dá zajet a obdivovat její mohutnost, je z let 1979 až 1981, kdy byl vysílač v prosinci opět uveden do provozu. Rozšiřování kapacity probíhá neustále.
Jen na jaře a na podzim
Věž působí jako astronomický gnómon, což je kůl, který vrhá stín, to je princip slunečních hodin. Krašovský vysílač má otevřenou konstrukci, takže kvalita stínu není dostatečná, ale i tak se podařilo na loukách nainstalovat pět obřích římských číslic, kam stín dopadá.
Slunce není při pohledu ze stanoviště pozorovatele dostatečně zastíněno, je snížen kontrast paprsků, hodiny fungují správně kolem a při jarní a podzimní rovnodennosti. Gnómonu se také dá použít při výpočtu zeměpisné šířky. Bezvěrovské hodiny jdou správně v popsané dny mezi 10. a 14. hodinou.
Projekt hodin financovala obec Bezvěrov s přispěním Plzeňského kraje. Plocha hodin je 2,8 hektaru, číslice jsou vzdáleny od paty vysílače 200 až 270 metrů, stojí na soukromých pozemcích Jiřího Vaňka.
Informace o funkci slunečních hodin i vysílači si přečtete na dvou infotabulích u brány do areálu Českých radiokomunikací.
Největší "tradiční" sluneční hodiny v Česku, které mají všechny číslovky a ukazují čas po celý rok, stojí na náměstí v Třešti, jsou vysoké 8,21 metru.
Vysílač Krašov nad Bezvěrovem
sluneční hodiny
