Hlavní obsah
krakowský Wawel, Poláci městu říkají Praha na Visle Foto: Vratislav Konečný

Nejslavnějším polským kopcem je Kościuszkova mohyla

Na okraji Krakowa stojí uměle navršená mohyla nesoucí jméno polského národního hrdiny Tadeusze Kościuszka, bojovníka za svobodu Polska a USA. Kopec slouží jako rozhledna a zároveň je součástí městského mohutného opevnění. V kapli na nádvoří je minimuzeum.

krakowský Wawel, Poláci městu říkají Praha na Visle Foto: Vratislav Konečný
Nejslavnějším polským kopcem je Kościuszkova mohyla

Od nádherného Wawelu jsem sešel k Visle, od níž je pohled na  polský královský hrad nejhezčí. Pak jsem šel na autobus, jenž mě zhruba po pěti kilometrech vysadil na okraji Krakowa, pod mírně stoupajícím návrším. Cílem byl Kopiec Kościuszko, uměle navršená mohyla zbudovaná Poláky ze všech koutů krajiny na památku polského a amerického generála.

Tadeusz Kościuszko byl polský a americký generál, pevnostní inženýr, který se účastnil americké války za nezávislost. Byl vynikajícím fortifikačním inženýrem, řadu amerických pevností vystavěli podle jeho vzoru - např. Ticonderogu nebo West Point.  

Po návratu do Polska se postavil v roce 1794 do čela protiruského povstání. Bylo potlačeno, generál zajat, a uvězněn v Petrohradě, po mnoha dalších životních peripetiích ve snaze o polskou nezávislost zemřel ve Švýcarsku roku 1817. Ostatky převezli do Krakowa, kde jej pochovali, mimo srdce, jenž je v kryptě královského zámku ve Varšavě.

Rozhledna s urnami

Tři roky vršili Poláci hlínu na obrovskou mohylu vysokou 34 metry. Finanční prostředky chodily od všech polských vrstev, i ze zahraničí. Na vrchol se stoupá po spirálovité cestě, takže se otevírá stále širší pohled na okolí. Na vrcholu, výhledovém místě, je umístěn balvan přinesený z Tater, je na něm nápis „Kościuszce”.

Při stavbě do mohyly umístili urny s půdou z bojišt v Americe i Polsku, kde generál bojoval. V neogotické kapli na nádvoří najdete malé muzeum s dioramaty z generálova života, jeho "velké" muzeum je v budově před citadelou.

V roce 1850 až 1854 nechala rakouská armáda Krakow opevnit, citadela u mohyly se stala součástí obranného systému, jenž se ukázal zbytečný. Město, které měl ve správě Hans Frank jako neomezený pán Generálního gouvernementu, jak Němci nazvali po okupaci Polsko, se stalo na konci války na Hitlerův přímý rozkaz městem pevností.

Podobně na tom byla i Wroclaw. Krakow ale neutrpěl tak citelné historické ztráty. Frank skončil na šibenici jako válečný zločinec. Poláci mu jeho řádění nezapomenuli.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků