Hlavní obsah
Kde se vzaly, tu se vzaly, na slet do Čech prý přiletěly a v Ústí se vzhledem k dešti zastavily. Foto: Stanislava Dvořáková

Nastal den velkého sletu čarodějnic v zemích českých

V pondělní podvečer 29. dubna bylo v Ústí nad Orlicí v Domově důchodců v Cihlářské ulici nezvykle rušno s nádechem tajemna. Před deštěm se zde ukryly záhadné bytosti, aby si v teplém sále budovy vyzkoušely tance pro Filipojakubskou noc.

Kde se vzaly, tu se vzaly, na slet do Čech prý přiletěly a v Ústí se vzhledem k dešti zastavily. Foto: Stanislava Dvořáková
Nastal den velkého sletu čarodějnic v zemích českých

Čas magie, kouzel a splněných přání to je Filipojakubská noc, čili noc čarodějnic. Podle dřívějších pověstí bylo všude plno temných a zlých sil. Časy se mění a s nimi i zlo a dobro. Přesto pojďme raději se současnými čarodějnicemi do pohádky, kde dobro vždy vítězí.

V této říši vládne Rumburak, který s čarodějnou radou pořádá pro letecké umění podřízených tréninky akrobatických prvků k získání pilotního průkazu. A tak se stalo, že třiadvacet adeptek tohoto umění bylo nuceno pro déšť přistát v pondělí 29. dubna na zahradě Domova důchodců v Ústí nad Orlicí.

Byť se jednalo o bytosti z dávných století, krásné i šeredné, přinášely jen dobro a báječnou zábavu. Aby nebylo nikomu smutno, rozeběhly se rychle po čtyřech poschodích budovy, kde navštívily trvale ležící klienty, kteří na společnou akci nemohli přijít.

Hned v prvním pokoji překvapený pán nevycházel z údivu. „Dnes je přece svátek čarodějnic,” informovaly ho záhadné návštěvnice. „Tak to přijměte moji gratulaci,” zněla pohotová odpověď. V pokoji žen je čarodějnice zvaly ke společnému výletu na koštěti. Tyto jejich tzv. kolegyně však nějaké nepohodlné cestování, na víc na mokrém koštěti, bryskně odmítly.

Tak se všechny tajemné bytosti rozhodly přizpůsobit současnému světu a odletěly se radovat s důchodci, kteří zaplnili velký sál budovy. Když se ozvalo mohutné zadunění, vřítily se dovnitř a rozpoutaly pravý čarodějnický rej.

Aby si přítomní mohli oddechnout od bouřlivého rytmu Valpuržiny noci, napodobily oblíbené akce současného světa, a to volbou Miss čarodějnice. Vířivé tóny nahradil potlesk, který měl určit tu nej..., dejme tomu nejhezčí.

Nejkvalifikovanější zástupkyně rodu Homo megeres obludius zahájila nevídanou přehlídku tohoto roku. Na parketu se v ladném pohybu současných krásek střídaly zjevy pradávných století s udáním jejich početného služebnictva z řad sov, netopýrů, koček, ještěrek, hadů, ropuch, krys, potkanů a otřesného množství pavouků.

Hodnotil se počet zubů, očí, dělka nosu, výška, nadváha a umělé končetiny. Co se týká nadváhy, zaujala korpulentní Cvrkanda Mrkatá a 120kilogramová Belzebuba Černá. I v této společnosti může být dotaz na váhu urážkou, kdy Blábolka Tomahawková se příkře ohradila: „No dovolte!”

Kladným hodnocením čarodějnické krásy pak byla úctyhodná délka nosu, kdy Krasomila Hejkalová s kuřecími pařáty přiznala 12 cm, které však předčila Hildegarda Dlouhá Hnáta s neuvěřitelnými 34 cm. S hodnocením boků jako úžasné, tučné, vypouklé, dominovaly Kráčmera Držkatá, Divizna stará a Rampepurna-Křiklava, hmyzožravá s označením - jako skříň.

Obzvláštní pozornosti se těšila Zlatohříva Zubatá s 666 zuby. Nakonec si vítězství odnesla Divizna mladší s vosím pasem.

Čarodějnická volenka s nadějí navráceného mládí pak byla závěrečnou tečkou podvečera plného překvapení a záhad.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků