Článek
Jak jste vůbec dlouho ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a kterých rolí, co jste zde dostal, si považujete?
Do Slováckého divadla jsem přišel v roce 1999, takže jsem tady už třináctou sezónu. Musím ale říct, že je to šťastná třináctka. Neumím si představit, kde by mi bylo líp. Mám úžasné kolegy a hraju krásné role. Považuju si úplně každé. Ať to byl Smerďakov v Pitínského Bratrech Karamazových, nebo Dlouhé Bidlo v Rychlých šípech. Na žánru ani na velikosti nezáleží. Jo a ještě jedna věc je parádní. Tu a tam dostanu od diváků na děkovačku láhev vína, nebo slivovice.
V čem vás publikum může vidět v této sezóně?
Před rokem jsme měli premiéru krásné inscenace Zojky Mikotové Oskar a růžová paní, kde hraju postavu nemocného desetiletého kluka, ale moc rád se s kolegy vyřádím u komedie 1 + 2 = 6, u muzikálu Kdyby tisíc klarinetů nebo si střihneme Višňový sad, kde hraju Péťu Trofimova. Těch rolí je, zaplaťpánbůh, opravdu hodně.
Hodně se psalo a píše o vašem velkém přátelství s Květou Fialovou. Jak často se vlastně spolu vídáte a máte spolu - po dvou inscenacích - nějaké další umělecké plány?
S paní Květou se vídáme často. Hrajeme spolu Harolda a Maude, Oskara a růžovou paní, teď u nás začneme zkoušet komedii Popel a pálenka. Kromě toho jezdíme za diváky s besedami, točíme spolu seriál Gympl, a když se náhodou nevidíme, tak si několikrát denně telefonujeme.
Co všechno ještě kromě divadla stíháte?
S paní Květou? Je toho hodně – každé léto spolu vyrážíme na dovolenou, za kamarády. Když přijede do Hradiště, jdeme si jen tak sednout do sklípku, nebo se projdeme po městě a dáme si na náměstí kávičku. A jakmile musí zase do Prahy, tak já se tady věnuji rodině, přátelům, divadlu. Mám spoustu krásné práce – kromě hraní moderuju Letní filmovou školu, sem tam něco natočím a vůbec si užívám, že je mi dobře.
Herec Jožka Kubáník na civilním snímku.
Jožka Kubáník a Zdeněk Trčálek v inscenaci 1 + 2 = 6
Jožka Kubáník v inscenaci Oskar a růžová paní.
Jožka Kubáník s Květou Fialovou ve hře Oskar a růžová paní.