Hlavní obsah

Na střední Moravě sčítali a kroužkovali hnízdící rybáky

Novinky, Jiří Šafránek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Společnost Českomoravský štěrk a. s. od roku 2007 provozuje ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou ČSO plovoucí ostrůvky sloužící ke hnízdění rybáků obecných na svých štěrkopískovnách v Tovačově a Hulíně.

Foto: Jiří Šafránek

Ornitolog Josef Chytil kroužkuje mláďata rybáků obecných a umělém plovoucím ostrůvku.

Článek

V prvních letech šlo o jednoduchou dřevěnou konstrukci pokrytou štěrkem a nadnášenou barely. Konstrukce se příliš neosvědčila, přestože byla rybáky přijímána – lehké ostrovy byly na vodě nestabilní a vyžadovaly každoroční údržbu. Od roku 2010 je proto postupně nahrazují plovoucí ostrůvky vyráběné z vláknobetonu s odhadovanou životností několik desítek let. Podle dostupných informací jde o jedinečné využití nejmodernější betonářské technologie ve prospěch ochrany ohrožených ptáků, které nemá u nás, v Evropě a asi ani ve světě obdoby.

V prvních letech šlo o jednoduchou dřevěnou konstrukci pokrytou štěrkem a nadnášenou barely. Konstrukce se příliš neosvědčila, přestože byla rybáky přijímána – lehké ostrovy byly na vodě nestabilní a vyžadovaly každoroční údržbu. Od roku 2010 je proto postupně nahrazují plovoucí ostrůvky vyráběné z vláknobetonu s odhadovanou životností několik desítek let. Podle dostupných informací jde o jedinečné využití nejmodernější betonářské technologie ve prospěch ochrany ohrožených ptáků, které nemá u nás, v Evropě a asi ani ve světě obdoby.

V prvních letech šlo o jednoduchou dřevěnou konstrukci pokrytou štěrkem a nadnášenou barely. Konstrukce se příliš neosvědčila, přestože byla rybáky přijímána – lehké ostrovy byly na vodě nestabilní a vyžadovaly každoroční údržbu. Od roku 2010 je proto postupně nahrazují plovoucí ostrůvky vyráběné z vláknobetonu s odhadovanou životností několik desítek let. Podle dostupných informací jde o jedinečné využití nejmodernější betonářské technologie ve prospěch ochrany ohrožených ptáků, které nemá u nás, v Evropě a asi ani ve světě obdoby. V pátek 1. června proběhlo první letošní sčítání hnízdících rybáků a kroužkování prvních mláďat. Na umělých plovoucích ostrůvcích na Tovačovsku ornitologové napočítali 106 vajíček rybáků a okroužkovali 10 mláďat. Na štěrkopískovně u Hulína zjistili 43 vajíček a okroužkovali 20 mladých rybáků. Celkový počet zde letos hnízdících rybáků obecných odhadují na 50 až 60 párů. Což je 10 % populace rybáků hnízdících v ČR.

V prvních letech šlo o jednoduchou dřevěnou konstrukci pokrytou štěrkem a nadnášenou barely. Konstrukce se příliš neosvědčila, přestože byla rybáky přijímána – lehké ostrovy byly na vodě nestabilní a vyžadovaly každoroční údržbu. Od roku 2010 je proto postupně nahrazují plovoucí ostrůvky vyráběné z vláknobetonu s odhadovanou životností několik desítek let. Podle dostupných informací jde o jedinečné využití nejmodernější betonářské technologie ve prospěch ochrany ohrožených ptáků, které nemá u nás, v Evropě a asi ani ve světě obdoby. V pátek 1. června proběhlo první letošní sčítání hnízdících rybáků a kroužkování prvních mláďat. Na umělých plovoucích ostrůvcích na Tovačovsku ornitologové napočítali 106 vajíček rybáků a okroužkovali 10 mláďat. Na štěrkopískovně u Hulína zjistili 43 vajíček a okroužkovali 20 mladých rybáků. Celkový počet zde letos hnízdících rybáků obecných odhadují na 50 až 60 párů. Což je 10 % populace rybáků hnízdících v ČR.

Umělé hnízdní ostrůvky jsou příkladem efektivní podpory hnízdění ohroženého druhu a současně úspěšné spolupráce nevládní ochranářské organizace a komerční těžařské společnosti. Dochází tak i k naplňování deklarace o spolupráci, kterou začátkem letošního roku uzavřela těžební společnost Českomoravský štěrk a. s. s Českou společností ornitologickou jako důkaz oboustranného zájmu o ochranu a podporu biodiverzity v České republice.

Reklama

Výběr článků

Načítám