Hlavní obsah
Negativ fotografie komety na ranní obloze za svítání. Právě na negativu nejlépe vynikne hlava komety a délka jejího ohonu. Foto: Martin Gembec

Na ranní obloze se objevila "tatranská" kometa

Ve středu 28. září přesně v den české státnosti prochází nejblíže Slunci "československá" kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ke Slunci se vrací každých 5,25 let, nebývá ale dobře viditelná. Letos ji můžeme až do 7. října spatřit ráno před svítáním v historicky nejpříznivějším návratu.

Negativ fotografie komety na ranní obloze za svítání. Právě na negativu nejlépe vynikne hlava komety a délka jejího ohonu. Foto: Martin Gembec
Na ranní obloze se objevila "tatranská" kometa

Připomenutí úspěšné tatranské éry

Návrat komety připomíná úspěšnou periodu kometární hlídky na Skalnatém Plese a Lomnickém Štítě. V letech 1946-1959 se českým a slovenským astronomům povedlo objevit celkem 18 komet. Nejúspěšnějším tatranským lovcem byl právě jeden z objevitelů 45P - Čech Antonín Mrkos. Tomu se mimo jiné povedlo objevit i kometu C/1957 P1 (Mrkos).

Ta zářila na naší obloze v létě 1957 a byla pohodlně vidět pouhým okem. V záři této komety poněkud bledne slaboučká minikometka 45P objevená hned dvěma členy "tatranského týmu". Kromě Mrkose kometu objevila i slovenská astronomka Ľudmila Pajdušáková. Ke Slunci se pravidelně vrací v krátkých intervalech a můžeme ji tedy na rozdíl od Mrkosovy komety pozorovat opakovaně.

Svázaná rozsudkem smrti

45P má jen velice malé jádro o průměru kolem 900 metrů. To je složeno z prachu bohatého na uhlík, těkavých plynů a zmrzlé vody. Jádro je svázáno na oběžné dráze s krátkou periodou a tak křehký objekt pravidelně vystavovaný žáru Slunce, v téměř poloviční vzdálenosti od Slunce než je Země, podléhá silné erozi. Nenávratně se tak každý oběh blíží ke svému zániku.

Při plnění tohoto smutného osudu předvádí zajímavé divadlo. Prudce sublimující voda a těkavé plyny drolí povrch jádra a vytvářejí kolem něj jasnou "hlavu komety" - komu. Atomy plynů a vody jsou energickým slunečním zářením rozbíjeny na ionty a ty pak zachytává magnetické pole slunečního větru. Ten ionty odnáší a vytváří za kometou úzký závoj - typický kometární ohon.

Poblíž přísluní, kde vane sluneční vítr nejsilněji, můžeme pozorovat v reálném čase velice rychlé změny v ohonu, jak se mění rychlost a intenzita větru. Tyto události nejlépe vyniknou na fotografiích. Výjimečně lze v těchto případech pozorovat i takzvaný "tail disconection event" událost, kdy prudký "poryv" slunečního větru odtrhne ohon a odfoukne ho do meziplanetárního prostoru, kometě se záhy vytvoří ohon nový.

Jak spatřit kometu? 

Kometu letos můžete spatřit až do 7. října, pravděpodobně vám ale nepomůže zajít na hvězdárnu. Nachází se totiž jen nízko nad východním obzorem a kopule hvězdáren bývají beznadějně "utopené" v okolním terénu. Ke spatření komety potřebujeme najít místo s nerušeným výhledem na východní obzor, na kterém později vychází i Slunce. Plusem je větší nadmořská výška, zvyšující pravděpodobnost čistšího vzduchu. Nutností k úspěšnému spatření je také tmavá obloha bez světelného znečištění.

Je to ideální příležitost pokud se chcete pokochat východem Slunce, přivstat si a rozšířit si tento zážitek zhlédnutím komety. K tomu stačí i malý triedr ve kterém se bude jevit jako trochu tlustší, rozmazaná hvězdička. S trochou štěstí a použití periferního zraku (oči jsou na světlo nejcitlivější na okrajích, pokud se na objekt nedíváme přímo, ale mírně vedle vidíme i slabší části) můžeme spatřit i jasnější část ohonu

Pořádnou show ovšem zažijeme až s větším dalekohledem o průměru alespoň 20 cm.

Další informace a mapky pro vyhledání komety na obloze naleznete na kommet.cz.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků