Hlavní obsah

Na opomíjeném rokokovém Stekníku bydlel na chmelové brigádě se studenty Zdeněk Svěrák

• Aktualizováno
Novinky, Vratislav Konečný

Nádherný zámek, kdysi klenot žateckého kraje, má smůlovatou smůlu. Jeho existence je pro většinu populace neznámá, směrovky k němu nevedou, ač hnědé tabulky označující památky vás v okolí nasměrují na další místa. Zámek je rokokovým unikátem, ale potřebuje zvýšit návštěvnost.

Foto: Vratislav Konečný

Ožívající Stekník - nečekejte nádheru Hluboké nebo Lednice, návštěva však rozhodně stojí za to.

Článek

Památka si to zaslouží, zainteresované „ouřady“ by se měly zamyslet na svou činností. Nelze propagovat jen nedaleký Jimlín a Stekník pominout. Rokokový zámek je ukryt v moři chmelnic, při zelené záplavě vykukuje z kopce nad okolí krajinu jako barevná kulisa.

Nejprve tu stála tvrz

Stekník byl původně tvrzí Kaplířů ze Sulevic. Následovaly přestavby na zámek, měnil majitele, v roce vyhořelý objekt v roce 1681 koupil žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později povýšený do šlechtického stavu s predikátem z Klaudensteina. Zámek nechal vystavět ve stylu vrcholného baroka.

Ve 2. polovině 18. století zámek přestavěl jeho vnuk Jan František rokokově. Držel ho do roku 1760, v roce 1772 získal hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav sňatkem spojením s hrabaty z Hohenembsů. Dalším majitelem byl do roku 1892 rytíř Antonín Josef Korba z Weidenheimu.

Devastace objektu 

Posledním vlastníkem se stal do prosince 1949 švýcarský konzul Gérold Déteindre.  Velkostatek Stekník (včetně zámku a mobiliáře) československá vláda vykoupila v rámci tzv. náhradové dohody uzavřené se Švýcarskou konfederací.

Mobiliář byl povětšinou rozkraden lidmi z okolí, část věcí rozvezli  na jiné zámky. Pozemky statku se rozparcelovaly, do zámku se nastěhoval nejprve Výzkumný ústav chmelařský v Žatci. Poté Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu.

Nekončící práce 

Kastelánka Jana Zajíčková, která tu působí přes 20 let, se snaží dostat původní věci na zámek. Probíhají tu rekonstrukční práce, objekt byl družstevníky i mateřskou školou zdevastován. Utrpěla i nádherná terasovitá zahrada, kdysi osázena množstvím soch.

Obnovit by potřeboval i plášť zámku, 40 let se na to nesáhlo. Zámek stojí ve chmelařské oblasti, dříve narození většinou v dobrém vzpomínají na chmelové brigády.

Starci na chmelu

Na květen (18. až 31. 5.) se chystá výstava Jak se češe do věrtele. Přiblíží návštěvníkům dobu, kdy zámek Stekník byl pod správou Československého státního statku - Výzkumného ústavu zemědělského, zaměřeného na šlechtění a pěstování chmele.

Zámek byl v 60. letech využíván jako ubytovna chmelových brigád. Ubytovaný na zámku se svými studenty na chmelové brigádě byl také Zdeněk Svěrák – dramatik, scénárista, herec, autor písní a propagátor génia Járy Cimrmana.

Svěrák přišel do severozápadních Čech učit v roce 1958, nejdříve do Měcholup a později do Žatce na gymnázium. Rád na tuto dobu vzpomíná, v hlavním městě chmele se mu narodily obě děti a uskutečnil tam i své první dramatické pokusy.  

Výstava má prezentovat nejen atmosféru zachycenou na dobových fotografiích posbíraných od pamětníků těchto brigád, ale také informace o tradici pěstování a česání chmele, v regionu, kde je pivo doma a kde se pěstuje ten nejkvalitnější chmel, tzv. Žatecký červeňák.

Reklama

Výběr článků

Načítám