Hlavní obsah

Na Marjánce provázely děti při zápisu kreslené postavy z Večerníčků

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tři první třídy otevřela v letošním školním roce ZŠ Marjánka v Břevnově. Škola má dobrou pověst zejména výukou jazyků, ale i výtvarné, hudební a pohybové výchovy. Děti přicházející s rodiči k zápisu předváděly své dovednosti, při tom je doprovázely zábavnou formou večerníčkovské postavičky.

Foto: Vratislav Konečný

Ředitelka školy magistra Anna Niklová (v brýlích) měla z hojné účasti při zápisu viditelně radost

Článek

Škola Na Marjánce získala své jméno během 1. světové války, kdy sem chodily děti z chudých rodin pro stravu a ošacení. Paní Marjánka, která na ně dohlížela, si vzala za úkol, že se jim dostane i patřičného vzdělání.

V loňském roce škola oslavila sté výročí založení. Na výchovu a vzdělávání dnes dohlíží pedagogický sbor pod vedením ředitelky BC., Mgr. Anny Niklové.  Za poslední roky se mnohé změnilo. Zejména ve výuce cizích jazyků je na tom škola velmi dobře, samozřejmostí je počítačová výuka i výuka na interaktivní tabuli.

Je dobře, že s jazyky začínají děti již od prvního ročníku, lehce pak navazují a proplouvají úskalími toho, co jejich rodiče už někdy hůře chápou. Vyučuje se zde angličtina, němčina a francouzština  Od 14 hodin, kdy zápis začal, se ve třídách tvořily u učitelských stolků fronty.

Rodiče vědí, kam děti přihlašují

„Čekala jsem, že přijde dost zájemců, ale přece jen mě jejich účast mile překvapila, rodiče jsou dobře informování a zvažují, kterou školu si vybrat. Pochopili, že učitel je od toho, aby žáka dobře připravil již od začátků, a nám se to daří,“ rozhlíží se po plné třídě ředitelka Niklová.

„Ideální je mít ve třídě 24 žáků, to je možnost se jim optimálně věnovat. Právě vysoká úroveň vyučování jazyků, ale i ostatní předměty k nám přitahují ty dobré,“ říká ředitelka. 

Děti spolupracovaly s učiteli, kteří si s nimi vysloveně hráli. Žádná tréma, žádné rozpaky, naopak, sebevědomí z některých čišelo. Ne ale arogance, nebo přezíravost. Jen prima mládí a spousta otázek, co nás ta škola vlastně naučí. 

„Těším se hlavně na angličtinu," svěřil se mi klučina na chodbě. „Vím, že bez ní bych se neuplatnil,“ pochopil, co mnozí dospělí zatím nechápou.

Veselo bylo i v tělocvičně, kde děti dokazovaly svou dovednost. Málokteré s tím mělo nějaké problémy. Tak snad to bude dobré, jen vydržet.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám