Hlavní obsah
Šumavská hospoda v muzeu Foto: Jan Kaše

Muzeum uprostřed šumavských lesů doplnilo a rozšířilo své expozice

Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě poblíž Hartmanic se připravuje na slavnostní otevření nově instalovaných expozic, které proběhne 24. září.

Šumavská hospoda v muzeu Foto: Jan Kaše
Muzeum uprostřed šumavských lesů doplnilo a rozšířilo své expozice

Muzeum bylo koncem 90. let vybudováno jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu.

Od narození po smrt

První expozice dokumentuje život židovské rodiny a je rozdělena na nejdůležitější mezníky – narození, obřízka chlapců, bar micva (náboženský obřad, při němž se chlapec stává dospělým), svatba a závěr života.

Nechybí ani zmínka věnovaná židovským svátkům. Například svátek Pesach připomíná vyvedení Židů z egyptského otroctví. Před odchodem z Egypta každá rodina obětovala beránka, jehož krví označila dveře svého domu. Takto označené domy pak Hospodin překročil, když procházel Egyptem a vybíjel vše prvorozené (Pesach = překročit).

Zákaz požívání krve

V muzeu je k vidění i rekonstruovaná košer porážka. Vzhledem k tomu, že Tóra na několika místech zakazuje požívání krve, muselo být maso zbaveno krve.

„Porážka je přípustná pouze rychlým vykrvením. Jedná se o téměř bezbolestný způsob usmrcení, kdy dobytče během několika sekund ztratí vědomí. Speciálně školení košeráci dovedou dobytče uklidnit natolik, že celá událost není spojena se stresem. Maso se následně propírá ve vodě a nasoluje, aby se zbavilo zbytků krve. Poživatelné jsou pouze čisté (hebrejsky košer) druhy zvířat – ze savců pouze přežvýkaví sudokopytníci (ovce, koza, hovězí dobytek, jelen, srnec, antilopa), z ptáků např. husa, slepice, krůta, z vodních živočichů pouze ryby se šupinami a ploutvemi,“ dočteme se v muzeu.

Problematická reforma školství

Další expozice je věnována židovskému vzdělávání. Jsou zde například uváděny reformy Josefa II. z roku 1781, které přinesly pro židovské obyvatelstvo velké změny především v oblasti školství – povolovaly židovským studentům navštěvovat všechny druhy domácích škol včetně univerzit a zároveň umožnily zakládat normální (sekulární) školy se státním dozorem a výukou němčiny, aritmetiky, zeměpisu a etiky. První taková škola byla otevřena 2. května 1782 v Praze.

„Dekretem z roku 1785 bylo nařízeno, aby byl každý, kdo školu nenavštěvuje, pokutován dvojnásobným školním platem nebo prací ve prospěch školy. V roce 1786 bylo vyhlášeno, že absolvování normální školy a znalost němčiny je podmínkou pro povolení sňatku,“ uvádí se v této části expozice.

Zbraně pro Izrael 

V muzeu nezapomněli ani na pomoc, kterou Československo poskytlo v roce 1948 nově vzniklému Státu Izrael v podobě dodávek zbraní (zejména letadel Spitfire) a výcviku pilotů.

„Letadla měla přelétnout do Izraele vlastními silami ve skupinách. Předtím jim byly namontovány přídavné nádrže. Dolet byl tak prodloužen na 1400 mil (2250 km). To se neobešlo bez problémů, např. ve Slovinsku nouzově přistály dva letouny, další letoun po odstartování musel nouzově přistát na letišti v Kunovicích,“ dočteme se v nové expozici.

Otevření proběhne 24. září od 15.00 hodin.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků