Článek
Nejen středověk
„Pět vil, vybudovaných na různých místech a v různém čase, se letos ve třetím čtvrtletí stalo kulturními památkami. Jde o samostatně stojící budovy obklopené obvykle zahradou, majetnější středostavovské vrstvy si je pořizovaly pro rodinné bydlení i reprezentaci. V českých zemích se rozšířily v druhé polovině devatenáctého století. K vilám přibylo na seznam ještě dalších sedm moderních staveb,” informovala mluvčí Národního památkového ústavu v Praze Mgr. Jana Tichá.
Je to polovina z 25 objektů či předmětů prohlášených za kulturní památky od 1. července do 30. září letošního roku, což svědčí o rostoucím zájmu o moderní architekturu jako téma památkové péče.
Od horských chat přes neobaroko k moderně
V Praze-Zbraslavi najdete vilu vystavěnou v letech 1892–1893 pro právníka a univerzitního profesora Františka Storcha. V její architektuře se mísí vlivy historismu, secese a tzv. heimatstilu.
Jen o málo mladší je olomoucký dům Eduarda Hamburgera projektovaný ve stylu německé renesance, dokončený v roce 1895. stalo se z něj oblíbené místo Olomoučanů.
Z dvacátých let 20. století pochází venkovskou zástavbou a hlavně architekturou horských turistických chat inspirovaná vila v Jablonci nad Nisou, ale také velmi odlišný dům z Liberce-Kristiánova, jehož architektura je popisována jako barokizující moderna s odrazy soudobého novoklasicismu.
Oblíbenost historizujících slohů přetrvávala i nadále; palácovou novobarokní vilu v Ústí nad Labem-Střekově vystavěli až ve 30. letech 20. století.
Ve stejném období jako tyto vily vznikaly i další moderní stavby, které se nově staly kulturními památkami; například novorenesanční dům z roku 1891, dominující monumentálním průčelím východní straně náměstí ve Šternberku. Historizující podobu má i stejně starý dům rodiny Willyho a Marthy Hirschových v Plzni, dokončený roku 1888.
I technické památky jsou kulturním dědictvím
V roce 1910 postavili v Mikulově, ve Svobodově ulici, hasičskou zbrojnici - technickou stavbu s hranolovou věží na sušení hadic, garážemi a místnostmi pro mužstvo. Ještě o něco později byla dokončena přehrada a „špičková“ (rozuměj: ve špičce pracující) vodní elektrárna v Liberci-Rudolfově.
Správní budovu Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, vybudovanou ve třicátých letech 20. století, popisují experti jako příklad expresionistické architektury; hotel Společenský dům v Otrokovicích, slavnostně otevřený roku 1936, a spořitelnu v Soběslavi z předválečného roku 1938 zase jako kvalitní stavby architektury funkcionalistické.
Bohužel řada památek už zanikla, byly zbořeny jako nepotřebné. Své kulturní dědictví si ničíme sami, nepotřebujeme ani nájezdy cizích barbarů, barbarsky se chováme sami. Příkladů zná každý dost.
