Článek
„Velikonoční svátky na hradě Křivoklát opět propojí historii se současností. Program pamatuje na všechny věkové kategorie. O hudební i taneční složku se postarají především folklorní soubory Jaro, Jiskra 58 a lidová muzika Osmikráska ve spolupráci s folklorním souborem Furiant. Zazní ale také staropražské písničky v podání kapely Klamovka. V řadách účinkujících uvidíte tváře známé i nové. Pro děti zahraje divadlo eMillion a zazpívají si s Gábinou a Katkou. Opět uvidíte Křivoklátského flašinetáře a kejklíře Vojtu Vrtka. Sobota (20. 4.) a neděle (21. 4.) bude obohacena vždy od 13 hodin o příjezd knížecí rodiny Fürstenberků,” uvedla Mgr. Alena Jakšová, marketing, hrad Křivoklát.
„Fürstenberkové byli poslední soukromí majitelé hradu. Po vzniku první Československé republiky byli v Čechách stále aktivní, i když postupně začínali své majetky rozprodávat. Jejich éra na Křivoklátě končí rokem 1929, kdy byl hrad prodán i s přilehlými pozemky československému státu. Poslední soukromé majitele ztvární zaměstnanci správy hradu Křivoklát,” dodala Alena Jakšová.
Knížata z Fürstenbergu, jeden z nejstarších aristokratických rodů v Evropě, působil na Křivoklátsku od roku 1733 skoro dvě stě let. Panství získal sňatkem Josef Vilém z Fürstenbergu s Marií Annou z Valdštejna.
Fürstenberská éra, v níž Křivoklátsko dosáhlo vrcholu svého rozkvětu, patří k nejšťastnějším v historii. Fürstenbergové zde zavedli lesní i polní hospodářství, rozvíjeli průmyslovou výrobu, významnou měrou přispěli i k zlepšení hmotných poměrů a růstu vzdělanosti obyvatelstva.
Nejvýznamnějšími představiteli křivoklátských Fürstenbergů byli kníže Karel Egon I. (1729-1787) a kníže Karel Egon II. (1796-1854).
Kníže Karel Egon I. proslul pro své humanitní smýšlení jako žebrácký advokát. Na svém hospodářském dvoře v Podmoklech zrušil v roce 1779 robotu; to je o téměř sedmdesát let dříve, než v království, což odůvodnil tak, že karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.
Kníže Karel Egon II. těžil z přírodního bohatství, ze zásob dřeva ve zdejších lesích a ložisek železné rudy, což mu umožnilo mimo jiné investovat do obnovy požárem zničeného hradu Křivoklát. Úctu, kterou kníže získal, vyjádřili po jeho smrti zaměstnanci panství – svému chlebodárci věnovali monumentální, čtrnáct metrů vysoký pomník.
Dne 18. srpna 1826 vypukl v bytě vrchního správce požár, který zničil tuto pýchu českých panovníků i perlu království během tří hodin, kromě velkého královského sálu a kaple. Posledním šlechtickým majitelům hradu trvalo sto let, než napravili škody, které na Křivoklátě požár napáchal. Obnovu, na které se podíleli i věhlasní architekti Josef Mocker a Kamil Hilbert, dokončili ve dvacátých letech 20. století.
V sobotu 20. 4. a neděli 21. 4.pojede na Křivoklát speciální vlak tažený parní lokomotivou „Šlechtična“ z nádraží Praha Smíchov v 9:23 hodin. Každý návštěvník se zpáteční jízdenkou speciálního vlaku obdrží 20procentní slevu při nákupu vstupenky na prohlídku hradu.
