Kolem Úštěka: Z barokní Kalvárie přes Opičí hrad do města čertů

Jsme na kraji Prostředních hor, jak kronikář Hájek z Libočan nazýval České středohoří, výhled opravdu bere dech. Nejen na okolní kopce, ale i historický Úštěk s rekreačním rybníkem Chmelař. Do vnitrozemí ubíhá dlouhá rovina.

Dvojici stejných kaplí barokního poutního místa, kaple Nalezení a Povýšení svatého Kříže, doplňuje uprostřed Boží hrob. Na svahu Kalvárie je vybudována plošina nazvaná Olivetská hora, přese dvé podesty vystoupáte podle pískovcových velmi poničených soch na vrchol.

Areál zřídili v letech 1703 až 1707 jezuité. Samozřejmě nejen ze zbožnosti, ale i z ideologických důvodů. Byla to pověstná doba temna, kterou nám pozdější dějepravci s velkou oblibou připomínali. Pobělohorské období, o kterém se mluví jako o obřím útisku, přineslo baroko a s ním vzdělanost ve všech směrech. Kdyby zvítězila protestantská strana, mohla Praha i ostatní města a celá země vypadat třeba jako Nizozemí, uniformní, strohé. Amsterdam žádný symbol krásy rozhodně není, ani Utrecht a další.

Úštěk měl nad sebou dominantní stavbu v dobách, kdy ve městě ještě nestál kostel svatých Petra a Pavla.

Od Kalvárie přes obec Ostře sklouzneme dlouhým klesáním do údolí, ukrývajícího Helfenburk nebo také Opičí hrádek, podle čtvernožců, kteří kdysi utekli majiteli a místní je považovali za zplozence pekla. Řádili tu zvesela.

Hrad je důmyslně ukryt v údolí, takových u nás moc není. Vystavěl ho Ronovec Jan z Klinštejna coby malý hrádek, brzy jej odkoupil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, který chtěl sjednotit církevní majetky v kraji, další majitel po něm Jan z Jenštejna, začal s velkorysou přestavbou, jejíž výsledek vidíme dnes.

V dobách husitských nepokojů zde ukryli část svatovítského pokladu. Velmi romantická stavba za záchranu vděčí hlavně Občanskému sdružení Hrádek, které vzniklo v 70. letech minulého století a začalo s opravami chátrající památky.

Před dvěma sty lety koupil zříceninu průmyslník Josef von Schrolla v dobré víře, že sjednotí vzhled hradeb s věží, nechal na ní zbudovat cimbuří, které tam nikdy nebylo.

Ptačím dolem mezi pískovcovými skalami se dostaneme do Úštěka. Při pohledu z Kalvárie je patrné, že město stojí na dlouhém ostrohu, nemá se kam do šířky roztáhnout. Na to, jak je malé, najdete zde řadu pozoruhodností, v gotické Pikartské věži například Muzeum čertů, naproti Pekelné sklepy.  Na náměstí u kostela je k mání šatlava, na druhém konci města synagoga, za Úštěkem leží židovský hřbitov.

Náměstí lemují historické domy, proslulé jsou Ptačí domky, obydlí italských dělníků stará přes sto let. Nad údolím visí balkony jako vlaštovčí hnízda, je to úštecká atrakce. Galerie U Brány je proslulá bohatou nabídkou obrazů, grafiky a plastik.

Na jednodenní výlet máte cílů požehnaně, chce to hezké počasí a s Pánem čertem, jak v pekelném sklepení zdraví, chutě do světa.