Článek
Do zpracovatelských závodů, kde se ze starého elektra získávají druhotné suroviny pro nové výrobky, se prostřednictvím sběrné sítě Elektrowinu dostalo už bezmála 200 tisíc tun spotřebičů.
To mimochodem odpovídá hmotnosti tisícihlavého hejna největších velryb - plejtváků obrovských nebo bychom jimi 25x vyskládali plochu Pražského hradu. Kdyby se všechny tyto spotřebiče poskládaly za sebe, vznikla by řada dlouhá jako trasa vzdušnou čarou z Prahy do Lisabonu a zpět nebo více než dvojnásobek délky hranic České republiky s okolními státy.
Díky důslednému využití materiálů, které lze recyklací starého elektra získat, se navíc ušetřilo už 1200 MWh elektrické energie, což zhruba odpovídá roční spotřebě obyvatel Olomouce.
Nejvíc – přes šest miliónů – bylo za tu dobu malých domácích spotřebičů, jako jsou žehličky nebo vysoušeče vlasů. Sítí sběrných míst ELEKTROWINu a zpracovatelskými závody už ale prošly skoro tři milióny lednic. Zbytek připadá na pračky, sporáky a další bílou techniku, elektrické nářadí nebo zahradní techniku.
Systém financují výrobci
V České republice i v ostatních zemích EU funguje zpětný odběr a recyklace na stejném ekonomickém principu: financují je výrobci nových spotřebičů. Některé přístroje, kterých se dnes domácnosti zbavují, totiž nesou dávno zaniklé značky.
Česká továrna Mnichotechna například fungovala v Mnichově hradišti jen do znárodnění v roce 1948. Přesto se její žehličky dodnes nacházejí na půdách – a zodpovědní Češi je předávají Elektrowinu k recyklaci.
Spotřebiče značek Fagor, Ardo nebo Baumatic v českých domácnostech stále běžně slouží. Jedno mají ale s žehličkami z Mnichotechny společné: jejich výrobci už zmizeli z trhu. Jen to nebylo kvůli znárodnění v roce 1948, ale kvůli hospodářské recesi v letech nedávno minulých.
Nebezpečných látek stále ubývá
Při demontáži je nutné dodržet zákonem stanovený postup, především odejmout všechny části obsahující nebezpečné látky tak, aby neohrozily životní prostředí a zdraví. Proto uložila Evropská unie výrobcům, aby tyto látky již nadále pro výrobu nových spotřebičů nepoužívali, případně jejich použití tam, kde jsou nenahraditelné, omezili na nezbytné minimum.
Starší elektrospotřebiče ale obsahují takové látky, jako je kadmium, rtuť, olovo, šestimocný chrom, polybromové bifenyly, polybromové difenyletheny nebo azbest.
V chladničkách se nacházejí také freony – a to jak v chladicím okruhu, tak ve většině případů také v izolační pěně v korpusu chladničky. Pokud dojde k poškození okruhu – např. odstřižením kompresoru nebo chladící mřížky - uniká nejen olej, ale i freon do ovzduší.
Při recyklaci se ale získávají také cenné druhotné suroviny. Například běžná mikrovlnná trouba je z více než 50 % vyrobena ze železa, 16 % její hmotnosti tvoří sklo a 12 % plasty.