Karlštejnský trezor skrývá uzlíkové poklady

Díky období romantismu, kdy o hrady a zámky začal vzrůstat zájem a nebyly jen odsouzeny k hospodářským či jiným účelům, se podařilo zachovat i Karlštejn.

Přestavba téměř ruiny architektem Josefem Mockerem se ne každému líbí. Jeho pojetím bylo zachovat původní gotickou podobu hradu z období Karla IV. i Václava IV. Tehdy tu sídlil panovník a dvůr.

Korunovační klenoty zde byly do stavovského povstání, pak je odvezli do Prahy. Jako většinu hradů i Karlštejn vyplundovali za třicetileté války Švédové. Hrad začal chátrat, pozdější období procházel jen stadii údržby, sloužil hospodářským účelům.

Úpadek zastavil František I., který věnoval 1812 peníze na opravu, Mocker ji začal realizovat po roce 1866. Hrad je od roku 1918 v majetku státu.

Už zdálky vidíte, že objekt je velmi členitý, při prohlídce si to uvědomíte dvojnásob. Od 6. června Karlštejn až do září hostí výstavu Koberce Orientu. Na 80 ručně vázaných podlahových i závěsných kusů bylo na Karlštejn přivezeno zápůjčkou ze 37 objektů. Namátkou z Konopiště, Velkých Losin, Lysic, Dačic, Červené Lhoty, Hluboké.

Pro někoho je to jen výstava podlahové krytiny odněkud z Kavkazu, Persie, Turkmenistánu. Když jsem při vernisáži poslouchal zapálený výklad odborníků, kteří výstavu připravovali, Zdeňka Chudárka a Josefa Štulce z Národního památkového ústavu, viděl jsem koberce jinak.

Ne jako předměty nutné k luxování, v nichž se drží špína a psí chlupy, ale jako hodnotná umělecká díla nevyčíslitelné ceny. I když cena se dá nasadit na vše, záleží na poptávce a nabídce.

V depozitech NPÚ je asi 1200 kusů koberců, výběr na výstavu byl velmi pečlivý, řada se musela složitě restaurovat, vymyslet na ně i závěsy. Koberce pocházejí z období 16. až 19. století. Na jejich restauraci se podílela Jitka Dřevikovská.

Teprve až dojdete do poslední výstavní místnosti ve věži, uvědomíte si, kolik schodů jste při prohlídce uzlíkových pokladů našlapali. Nejvzácnějším kouskem je tzv. čintamani ze 16. století umístěný trvale na Hluboké. Má rozměr 2,8 krát 4 metry. Čintamani jsou tři perly buddhistické filosofie, zde vetkané v koberci.

Ve věži jsou pověšeny koberce vedle sebe, evokují chybějící příčku, která v místnosti kdysi byla.

Návštěvníci se možná pozastaví nad obráceným symbolem hákového kříže, vetkaným na jednom z koberců. Jedná se o prastarý symbol života.

Protože koberce pocházejí z Orientu, nejsou na nich žádné lidské postavy. Náboženství to zakazovalo, takže na vzorech spatříte květiny, ptáky, zvířata.

„Výstava koberců vznikla díky ideálnímu spojení hned několika činností, které Národní památkový ústav vykonává. Umístěna je Karlštejně, který Ústav spravuje. Jejím prostřednictvím prezentujeme umělecko-historické hodnoty veřejnosti. Navíc má na rozdíl od instalací některých jiných typů předmětů velkou výhodu – je to estetický zážitek, který potěší oči i duši,“ řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.