Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Jinčov, intimní hrádek Přemysla Otakara II. v křivoklátských hvozdech

Uprostřed křivoklátských hvozdů, na skalním ostrohu nad potokem Vůznice, se tyčí pidihrádek Jinčov. Údajně ho nechal postavit jako úkryt při lovu král Přemysl Otakar II., ale mohl také sloužit i jako hnízdečko intimity. Tahat do lesů ženu by ale asi nebylo záhodno. Spíš se tu vyvrhovala zvěř a hodovalo.

Foto: Vratislav Konečný
Jinčov, intimní hrádek Přemysla Otakara II. v křivoklátských hvozdech

Ke zřícenince se dostanete silnicí vedoucí od Nižbora k obci Běleč. Auto je nejlepší zaparkovat u hájovny Skalka, stojí po levé straně u křižovatky. Lesní cesta vpravo vede k Jinčovu.

Než se k hájence dostanete, minete o několik kilometrů dříve sídlo Karla Schwarzenberka, bývalý lovecký zámek Dřevíč. Původně prý zde stál dřevěný srub, snad také lovecké přístřeší českých králů.  

Spíš chata než hrad

A už jdeme podle potoka k Jinčovu, zhruba dvacetiminutová cesta se vine nekultivovaným, přirozeným lesem, je to hezká procházka. I tak miniaturní stavba má palác, ne však ve významu honosného sídla, ale pouhé dvě malé místnosti. Na skalce nad nimi je zbytek obytné věže, v předhradí bylo zřejmě palisádové  opevnění.

Z vykopávek je doloženo, že hrádek stál již na počátku 14. století, o jeho záchranu se stará  bělečské občanské sdružení. V souvislosti s Jinčovem se mluví o hradní dvojici, mohl přináležet k Nižboru, podobně jsou spolu svázány v přemyslovské době Křivoklát s Jivnem, Týřov a Angerbach u Kožlan.

Až na Křivoklát jsou z nich celkem nepatrné ruiny. Někteří historici odvozovali, že stavba, známá také pod jménem Jenčov,  Jeničov, Genčow i Ginčov, byla založena za Jana Lucemburského. Asi nejpodstatnější je, že jste na nejmenším královském hradě u nás, pokud si chcete trochu zlepšit chuť mohutnějším kamením, jeďte se podívat na poněkud vzdálenější Krašov nebo rovnou na Krakovec.

U úpatí stavby najdete na tabuli možnou rekonstrukci stavby, k tomu popis a historii. Jak stavba vypadala, je zaznamenáno na kresbě F. K. Volfa z roku 1803. Majitelé jsou knihováni Jan Adolf Schwarzenberk a Arnošt Josef Valdštejn, o předchozích nejsou zmínky. Do predikátu si vepsal Jenčov i křivoklátský písař Julian Albín, ale vlastnicky to bylo nevýznamné.

Je to jeden z možných tipů na toulky křivoklátskými lesy, v létě ho můžete spojit s návštěvou lánské obory.  

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků