Hlavní obsah

Jak plzeňský Kašpárek od září 1918 pochovával Rakousko a předstihl tak revoluční události

Novinky, Jan Kaše

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V Plzni ještě před vznikem samostatného Československa zcela originálním způsobem pochovali tehdejší rakouskouherské mocnářství.

Foto: Jan Kaše

Slavný plzeňský Kašpárek

Článek

Na konci I. světové války sílila touha po demokracii a samostatnosti. V plzeňském kulturním prostředí vznikala satirická představení loutkového divadla.

„Na jaře roku 1917 začal s divadlem spolupracovat výtvarník městského divadla Josef Skupa (1892–1957) jako scénograf, dramaturg, režisér, textař i herec-mluvič. Inscenaci loutkářské hry Franze Pozziho Soví hrad proměnil v ostrou satiru na vídeňskou monarchii s Kašpárkem v ministerském fraku ověšeném řády. Postava Kašpárka s břitkými protiválečnými invektivami si vynutila vznik celovečerních dadaisticky podvratných loutkových politických kabaretů, které se staly ventilem nahromaděné frustrace a touhy,“ uvádí se v Západočeské galerii, kde byla ve čtvrtek 6. září slavnostně zahájena výstava s názvem Rok 1918 a umění v Plzni.   

Vše pak vygradovalo v neděli 23. září 1918, kdy v rámci představení nejprve zaznívaly tyto věty:

„Čemu se podobá nynější vláda? Černé mši…..A nakonec to všechno vezme čert.“

Pak se na scéně objevil katafalk s černým orlem (symbol rakouskouherské monarchie), k němuž pohřebním krokem kráčel Kašpárek, který si utíral oči i nos bílým kapesníkem s černým lemem.

„Dobrů noc, Rakousko, sladce spi, nechť sa ti snívajů c. k. sny. Sladce spi dokud noc, už tě neprosíme o pomoc,“ zpíval Kašpárek ukolébavku. Poté vyskočil na katafalk a spustil: „Šup sem, šup tam, nám už je to všechno jedno, šup sem, šup tam, nám už je to fuk.“

Není divu, že představení mělo obrovský úspěch a hrálo se každý den až do 28. října.      

Výstava, která probíhá ve výstavní síni „13“ v Pražské ulici, kromě slavného plzeňského Kašpárka nabízí i zajímavý pohled na umělecký život v Plzni po roce 1918, do něhož se samozřejmě promítly i přímé zkušenosti z válečného konfliktu. Prohlédnout si tak můžete například ilustrovaný válečný deník Bohumila Krse či rozměrný obraz Triumfátor Josefa Mandla.

„V dalších částech výstavy se mohou návštěvníci seznámit s díly významných plzeňských umělců (Josef Skupa, František Pořický aj.) i se zajímavostmi z různých oblastí meziválečného života. Vystaveny budou mimo jiné i tři erotické zpěvníky, které vydal Josef Hodek, a jejichž vtipné a peprné texty, sesbírané na venkově v okolí Plzně, doprovodil bravurními kresbami,“ uvádí se v pozvánce na výstavu, která potrvá do 4. listopadu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám