Hlavní obsah
Citadela nad Beratem Foto: Vratislav Konečný

Jak jsem v albánském Beratu kradl duši prodavači ubrusů

Historický Berat s mohutnou citadelou na vysokém kopci je nejhezčím albánským městem. Proto je zapsán na seznamu památek UNESCO. Teprve z hradeb pevnosti vidíte v údolí se rozkládající se osídlení, jehož počátky sahají přes 4000 let do historie. Město plné kultury, pohostinnosti se patří navštívit.

Citadela nad Beratem Foto: Vratislav Konečný
Jak jsem v albánském Beratu kradl duši prodavači ubrusů

Od antiky k Osmanům

Rozkládá se na břehu řeky Osum a působí poklidným až trochu líným dojmem. Vypočítávat, kdo ho vlastnil a kdo o něj bojoval je zbytečné. Hlavně že se zachovalo, a můžeme se tak kochat jeho krásou. Kochat je zde to pravé slovo.

V pevnosti se zastavil čas, zastavme se taky. I přes pražící slunce je dobré si udělat chvíli pohody, zapomenout na ruch a jen se trochu zasnít. Pevnost se jmenuje Kala, obklopuje ji několikakilometrový pás hradeb, uvnitř se nacházejí obytné domy, úzké uličky, jaké známe z mnoha balkánských měst.

Od 13. století, kdy citadela vznikala, se toho moc nezměnilo. Jen z mešity zůstal podivný komín bývalého minaretu, ale zato jsou zde kostely, na kterých s potěchou utkví oko každého milovníka historie.

Bývalo tu 42 pravoslavných kostelíků, zachovalo se osm. V kostele Panny Marie je muzeum malíře ikon ze 16. století Onofriho, prohlížet si skvostné malby můžete. Barvy jsou svěží, jako by byly naneseny na dřevo včera, ale pozor, focení je přísně zapovězeno! Hlídači dávají pozor i na mobily, nemá cenu je dráždit.

Neber mi duši!

Že mu seberu duši, byl přesvědčen prodavač ručně vyrobených ubrusů, krajek a výšivek, když jsem chtěl zvěčnit nabízené textilie. Jak mě spatřil, že mi vlezl do záběru, když jsem začal fotit zboží vystavené na kamenné zídce, vrhl se na mě se slovy: No foto, no camera, no my soul.

V tu chvíli jsem si připadal jako na jiném kontinentu. Zdvořile jsem mu odvětil, že fota ani kamera mu duši nevezmou, že fotím zboží, ale jeho výraz v očích mě dostal. Musel jsem jeho fotku vymazat, jinak by byl schopen vymazat mne. Další prodavačky byly naopak vstřícné, těch jsem se zeptal na dovolení. Možná pán jen neměl svůj krajkový den.

Pevnost v Beratu je i vyhledávaným místem svateb, jeden novomanželský pár aranžoval ve vedru fotograf do všech možných pozic. Z novomanželů jen teklo.

Mešity i pravoslaví

Z hradeb je vidět na město rozkládající se po březích Osumu, obzor lemuje pohoří Tommori, jeho vrcholy dosahují 2500 metrů. Pod hradbami leží muslimská čtvrť Mengelem. Přes řeku se rozprostírá staré město Gorica. Křivolaké uličky lemují bíle natřené domy se zahradami, takhle vypadala stará albánská města.

Berat není malebný jen z výšky, procházka centrem je velmi příjemná. Je tu patrný vliv islámu, mešity s minarety, zrovna jako tu najdete křesťanské kostely. Je tu spousta mladých, město je univerzitní, ale poklid tu nachází i starší generace. U řeky se táhne park s několika fontánami, na něj navazuje centrální bulvár Kryseor. V parku u kamenných stolů hrají s kibici za zády pánové domino nebo šachy, večer ožívají kavárny a restaurace. Albánci si dokáží noční život užít, hraje tu i živá hudba, tančí se tu.

Albánie je plná překvapení, najdete tu spoustu míst, která nejsou zatím turisticky profláklá. Pobřeží se začíná plnit návštěvníky, vnitrozemí má hodně co nabídnout. I řeka Osum tekoucí Beratem. Ta je při dobré vodě rájem raftařů, kajakářů...

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků