Hlavní obsah
Kalek Foto: J. Kvasnička

Drama z prvorepublikové mobilizace Uloupená hranice se natáčelo v krušnohorském Kalku

Tragické události z roku 1938 v česko-německém pohraničí připomněl krátce po válce film Jiřího Weisse Uloupená hranice. Byl natočen v roce 1947, s velmi věrohodným a drsným příběhem o náhle přerušeném soužití Čechů a Němců. Film natáčeli v obci Kalek nedaleko Hory Svatého Šebestiána.

Kalek Foto: J. Kvasnička
Drama z prvorepublikové mobilizace Uloupená hranice se natáčelo v krušnohorském Kalku

Zfanatizovaní Hitlerem a Henleinem

Po desetiletí sousedé se najednou pod vlivem mohutné ideologické masáže z Německa, kde Hitler vyřvává o zvěrstvech páchaných Čechy na nebohých Němcích v Sudetech, ocitli proti sobě. Nejdříve jen slovně, poté i fyzicky. Čechů byla v příhraničních oblastech menšina, Němci chtěli, hecováni Konrádem Henleinem, připojení k Německu. Neustále stupňovali  své požadavky, i když jejich splnění jim bylo v podstatě lhostejné.

Film gradující napětí, kdy je německé obyvatelstvo potají vyzbrojováno a polovojensky organizováno, popisuje až dokumentaristickou formou. V pohraničí byla řada smíšených manželství, na ta měli Němci zvláště spadeno.

Snímek líčí události na konci září 1938, před podepsáním mnichovské dohody, kdy na hranici stály jednotky pravidelné armády spolu s četníky a finanční stráží.

Ve filmu si z Kalku zahrál výraznou roli kostel svatého Václava, který je stále dominantou obce, řada domů, z nichž mnohé již neexistují a také rybník Bachmaňák, u něhož začínají úvodní scény filmu. V horní části vsi stojí rekonstruovaný dům, kde bydleli hlavní aktéři filmu, rodina Langerových. 

Prastará osada měla dvě jména

Kalek je prastará obec, měla dvě pojmenování, německy Kallich a česky Kalek, odvozené od vápenky, ale v počátcích se tu těžila i ruda. Velkou pohromu do Krušnohoří přinesla třicetiletá válka, poté přišla velká bída v roce 1770. Obyvatelstvo pracovalo ponejvíc v železárnách, poté se zavedla i výroba dřevěných hraček a práce v lese

Události v Sudetech měly i v Kalku podobný průběh, místní Němci okamžitě začali dorážet na Čechy, provokace ordnerů byly na denním pořádku. V roce 1944 vznikl tábor pro Čechy, kteří měli za manželky Židovky. Bylo jich asi šedesát.

Po odsunu přišli přistěhovalci, ale ves nebyla nikdy dosídlena.

Dnešní Kalek

„Počet objektů k trvalému bydlení – Jindřichova Ves – 27, Načetín – 23, Kalek – 39, obec celkem 89 objektů k bydlení. Objekty k rekreaci – Jindřichova Ves 11, Načetín – 30, Kalek – 24, obec celkem 65 rekreačních objektů. Obce spadají pod Obecní úřad v Kalku.  

V obci je v současné době obchod (COOP), tři restaurační zařízení – U Sovy, Inka, Zámeček. Bývalý zámeček vlastní soukromí majitelé, část je přebudována na hotel s restaurací, další část slouží majitelům k bydlení. 

V obci se pořádají oblíbené tradiční akce, jako jsou svatováclavské a adventní koncerty v kostele, oblíbené Rodinné vandrování – turistická akce pro širokou veřejnost a Kalecké houbobraní – oslava houbaření s výstavou, soutěží a ochutnávkami houbových jídel.

V letošním roce proběhla rekonstrukce tří kapliček v obci, zdiva v kostele sv. Václava, oprava hřbitovní zdi a přístupového chodníku ke kostelu,“ informuje dnes již bývalá místostarostka Miluše Lauková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků