Hlavní obsah
Štramberk, Lašská brána. Foto: Dušan Jurek

Do Štramberka na tajemný hrad i nejsevernější výspu Středomoří

Projdeme se Štramberkem, navštívíme hrad, vystoupáme k jeskyni Šipka a seznámíme se s botanickou jedinečností v arboretu lomu Kamenárka. Z rozhledny na Bílé hoře se pak podíváme na kraj Lašské brány... Itinerář cesty je známý, takže vzhůru na cestu!

Štramberk, Lašská brána. Foto: Dušan Jurek
Do Štramberka na tajemný hrad i nejsevernější výspu Středomoří

Putování Štramberkem začneme v arboretu Kamenárka. Vzniklo v roce 1999 z iniciativy botanika Petra Pavlíka. Tím byla tato jedinečná lokalita zachráněna před další devastací. Najdeme zde více než 1200 rostlinných druhů, jmenujme namátkou židovník německý, přesličku různobarvou...

Z živočišných druhů zde najdeme saranče modrokřídlé, dlaska tlustozobého a především endemita jasoně červenookého. V roce 1999 zde byla znovuobjevena jeskyně. Po dni svého objevu, kdy se konala na Štramberku pouť, dostala název Pouťová.

Její vstupní část má propasťový charakter se sklonem 52°. Je možné přes hranu s ochrannou mříží nahlédnout do jejího nitra, v hloubce 12 metrů se však stáčí a její další část nám zůstává skryta.

V pomyslném středu arboreta postavil zakladatel z kamenů labyrint a amfiteátr. Mají symbolizovat středomořskou oblast a potvrdit názor, že Štramberk je nejsevernější výspou Středomoří.

Po procházce arboretem zamíříme k vrcholu Bílé hory (557 m n. m.) od roku 2000 se pyšnící rozhlednou futuristického vzhledu, připomínající spirálu DNA. 161 schodů rozhledny vás vynese do výšky 26 metrů a otevře pohled na krajinu Lašské brány, vrcholy Beskyd či vzdálených Jeseníků.

Další kroky za poznáním nás zavedou k bráně vedoucí ke zřícenině Štramberského hradu. Vznik této dominanty je dosud zahalen tajemstvím. Předpokládá se, že staviteli byl rod Benešoviců nebo olomoucká přemyslovská knížata. Je rovněž spojován s řádem templářů, kteří zde měli sídlit do zrušení svého řádu.

Od roku 1312 byl v držení krále Jana Lucemburského, později, v letech 1333 až 1346, přešel do držení moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od roku 1350 se stal na 25 let majetkem zakladatele města moravského markraběte Jana Jindřicha a na 5 let jeho syna Jošta Lucemburského.

V letech 1380 až 1433 vlastní hrad páni z Kravař, moravskosleszká větev Benešoviců. Od začátků 16. století začíná hrad chátrat, neudržované zdivo se hroutí a je rozebíráno jako stavební materiál. Z původního dvoupalácového hradu se dvěmi hranolovými věžemi se zachovala jen severovýchodní část opevnění vnitřního hradu s kruhovou věží. Ta byla v letech 1901 až 1903 zastřešena a proměněna v rozhlednu podle návrhu architekta Kamila Hilberta.

Součástí hradního areálu jsou také dvě turistické chaty. Jaroňkova útulna stojí na místě původního hradního paláce a je dnes galerií lidového umění a řemesla. Druhá stavba, turistická chata Dr. Hrstky, převzala úlohu poskytnout občerstvení návštěvníkům hradu.

Z hradu projdeme městem, mimochodem je zde několik muzeí, které určitě stojí také za zhlédnutí, a vystoupáme stezkou na úbočí Kotouče k jeskyni Šipka. Jeskyně je spojována s osídlením pravěkými lidmi již před 32 000 lety.

Proslulost jeskyně zajistil novojičínský učitel Karel Jaroslav Maška, v roce 1880 zde nalezl čelist neadrtálského dítěte o 24 let starší než nález v německém Neandrthalu. Na památku tohoto nálezu byla v roce 1922 umístěna u jeskyně pamětní deska K. J. Maškovi.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků