Hlavní obsah
Britská ponorka Otus v přístavu Sassnitz Foto: Vratislav Konečný

Být střízlivý bylo na Rujáně hříchem

Už je to ale nějakých pár století zpět, i když v dobách lidově demokratického Německa se tu zpíjeli jak místní, tak i převážně další socialističtí turisté, převážně pod značkou ČSSR.

Britská ponorka Otus v přístavu Sassnitz Foto: Vratislav Konečný
Být střízlivý bylo na Rujáně hříchem

Ve jménu čtyřtvářného boha

Největší německý ostrov osídlili v 6. století pohanští Slované Ránové uctívající Svantovíta. Na nejsevernějším výběžku, na mysu Arkona nedaleko dvou majáků a podzemních bunkrů vojenského námořnictva najdete místo, kde stávalo hradiště Jaromarsburg, je tu palisáda z kůlů, dřevěná socha boha se čtyřmi tvářemi, jehož se pohani zatraceně báli a měli ho ve velké úctě.

Při kultovních slavnostech se pilo ve velkém, jedno volátko nezůstalo suché, kdo by nepil, ten byl považován za zatraceného.

Do svatyně Svantovítovi zasvěcené chodil kněz se zatajeným dechem, nadechnout se po chvíli běžel zase ven, což zopakoval několikrát. Ještě že nebyli kuřáci, to by toho moc nenamodlili.

Tak dlouho se tu modlili v posvátných hájích, udržovali neustálou vojenskou hotovost, jízdu i pěší, odolávali Vikingům, až přišli křesťané z Dánska s králem Valdemarem v čele a bylo po bozích.

Dostali jednoho a k tomu dost tvrdý režim. 

Kmenová knížata se nechala pokřtít, povinně potom dostali křest i poddaní.

Za třicetileté války Rujánu obsadil krátce Albrecht z Valdštejna. Vojevůdce s titulem Generalissimus oceánů a Baltského moře pod praporem Habsburků válčil se Stralsundem, významným hansovním městem, rozkládajícím se proti ostrovu. Městu přispěchali na pomoc Švédové. Těm Rujána dlouho patřila jako součást Švédského království.

Ve Stralsundu se točila 20. epizoda majora Zemana  - Modrá světla.

Rujána je dobrá adresa

Konec válek s Napoleonem ji po roce 1815 přifařil k Prusku, po 2. válce se připojila k Meklenbursku, nyní je součástí Meklenburska-Předního Pomořanska.

A kdo má bydlení na Rujáně, ten má dobrou adresu, Němci si to tu velmi považují, hlavně v přímořských lázních Binzu, Sellinu, Sassnitzu, Dranske.

Bíle natřené dřevěné vily, pobřežní korza, kavárny, cukrárny, spousta zeleně, vůně borovic, křik racků, občas se najde v písku kousek zkamenělé pryskyřice – jantaru.

Po moří se plaví od rybářských bárek po zámořské kolosy a obří nákladní lodě.

Balt býval hodně studený, také tu pršívalo, ale na zdejší dovolené většina vzpomíná v dobrém. Plážové koše, návštěva u nás nevídané nudapláže, nejbližší moře od hranic.

Proslavené bílé křídové útesy hlavně v oblasti Králova stolce, který je přírodním symbolem plochého ostrova.

Ze Sassintze odplouvají velké trajekty do Dánska, Švédska nebo třeba na  dánský ostrov Bornholm.

Atrakcí sassnitzského přístavu je vyřazená britská ponorka, na Arkoně zase bunkry, ukryté v podzemí, jejich přítomnost připomínají jen odvětrávací komíny připomínající v trávě mimozemské obludy. Sídlila tu 6. pohraniční brigáda Küste.

Po Rujáně se dostanete ze Stralsundu do Sassnitze vlakem, pak je tu spojení autobusy, jezdícími dost často. Severozápadní pobřeží milují příznivci rychlých prkem a kitenů, čerstvý vítr a vlny jsou tu dobrým společníkem.

Ubytovat se stále dá v kempech, je tu množství penzionů i hodně drahých hotelů

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků