Hlavní obsah
Zámecká expozice Foto: NPÚ Brno

Bučovice: sídlo moravského šlechtice Šembery, který býval přirovnáván k Petru Vokovi

Pokud se o někom řekne, že je renesanční člověk, znamená to nejen vytříbené chování a znalosti, ale i život bonvivána. Jan Šembera Černohorský z Boskovic vším byl. Spolustolovník císaře Rudolfa II. miloval život - radovánky, víno, ženy v množství více než velkém, umění, lov. Zbyly po něm Bučovice.

Zámecká expozice Foto: NPÚ Brno
Bučovice: sídlo moravského šlechtice Šembery, který býval přirovnáván k Petru Vokovi

Strohý bučovický zámek rozhodně zdáli nepůsobí jako skvost moravské elegance. Vysoká stavba s nízkými věžičkami, spíše kasárenský objekt než jedno z nejhonosnějších sídel. Nádhera se zjeví, až když projdete průjezdem na nádvoří.

Mistr renesanční elegance 

Trojpodlažní arkádové ochozy vás obklopí, jejich oblouky jsou vzdušné, působivé. Sídlo si nechal postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, velmi zámožný a vzdělaný šlechtic, také poživačník a neustálý sudič. Byl spolustolovníkem císaře Rudolfa II., vynikající jezdec, vyhledávaný společník.

Zámek stavěli v letech 1567 až 1585, Šembera zesnul roku 1597. Jím vymřel rod po meči, byl bez mužského potomka. Panství získali Lichtenštejnové, nikdy tu ale nesídlili. K zámku se chovali dost lhostejně, zařízení rozvezli po svých objektech.

V zámku byly kanceláře, zrušili zahradu, nechali přistavět věže, které znehodnotily siluetu renesančního objektu. Kanceláře tu byly do roku 1924. Zámek je zvenčí téměř bez ozdob, měl charakter pevnosti, na jeho zdech si vylámali roku 1645 zuby i Švédové, kteří plenili kraj. Okolo zámku stála hradba s bastiony a byly tu vyhloubeny příkopy. Švédové ale vypálili městečko, které vydrancovali.

Zámek je hodnotný hlavně interiéry. Má bohatou štukovou a malířskou výzdobu, proslulý je Sál zajíců, ti jsou vyobrazeni při vykonávání lidských činností.

Zámek projektoval Jacopo Strada, otec milenky a životní družky císaře Rudolfa II. Kateřiny Stradové.

Dalšími známými sály jsou Císařský, Venušin a další… Nádvoří zdobí manýristická socha Bakchanta z roku 1635, dílo P. Materny. Byla součástí kašny, zrušené v roce 1781.

Jak si Šembera hrál s čertem a naopak

Šemberův záměr byl postavit zámek jinde, stojí v rovině, šlechtic ho chtěl na návrší. Dělníci stavěli, čert to nějak nemohl z neznámého důvodu vydýchat a v noci všechny kameny naházel do bažin. Nakonec tedy stavěli u řeky Litavy.

A čert prý škodil Šemberovi dál. Ten se naštval a začali se mydlit. Pekelník hloupý se nechal chytit za rohy, místo toho, aby na ně Šemberu nabral. Šlechtic omlátil čerta o zeď, čímž způsobil zámku krvavou omítku, která nešla odstranit. Barva je tu dodnes, nenašel se žádný spravedlivý člověk, který by ji seškrábal.

Čert si ale potupu nenechal líbit, na Šemberu si počíhal u Brna, pod vrchem Hády ho odtáhl do pekla. Renesanční magnát byl proměněn v ohnivého vraníka. Druhá verze je, že je zaklet do sochy na nádvoří.

Proti Šemberovi brojil katolický klér, šlechtic roztrhal darovací listinu brněnským minoritům, kterým původně měl majetek po bezdětném připadnout. O Šemberovi rozšiřovali pomluvy, jeho duše prý je obtížena hříchy.

Velebníčci nedostali nic, tak pomlouvali.

Ať je to jakkoli, Bučovice stojí za návštěvu. Asi 7 kilometrů je vzdálený krásný renesanční objekt v Nových Zámcích u Nesovic. Jde o torzo nedostavěného zámku. Postavili jen jedno křídlo, část druhého a věž. Je v soukromých rukách.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků