Hlavní obsah
Léta plynou a Perla se stává "Šípkovou Růženkou". Tak lze doufat, že i její příběh bude mít dobrý konec. Foto: Stanislava Dvořáková

Areál Perly nemusí zůstat skrytý za bodláčím, Zeď nápadů přinesla spoustu námětů na jeho využití

Po prohlídce areálu Perly v roce 2012 a dalších informačních akcích připravil orlickoústecký spolek Spousti další projekt na pomoc revitalizaci tohoto velkého prostoru uprostřed města. Akce měla celodenní program s tématem Perla, jak dál? a konala se v sobotu 7. září v halách závodu Perla 01.

Léta plynou a Perla se stává "Šípkovou Růženkou". Tak lze doufat, že i její příběh bude mít dobrý konec. Foto: Stanislava Dvořáková
Areál Perly nemusí zůstat skrytý za bodláčím, Zeď nápadů přinesla spoustu námětů na jeho využití

Závod Perla v Ústí nad Orlicí, který dával pracovní příležitost tisícům lidí, zejména ženám, a podporoval kulturní i sportovní život ve městě, je pro místní obyvatele vžitou tradicí a ve vzpomínkách nepřestane nikdy existovat.

Perla jako státní podnik měla v roce 1989 patnáct závodů a zaměstnávala 5239 pracovníků. O to byla horší skutečnost, kdy jako akciová společnost v důsledku dlouhodobě ztrátového hospodaření byla v červnu 2009 uvedena do konkurzu a ukončila veškerou výrobu.

Starost o prázdné objekty přešla na ústeckou radnici, která od roku 2010 hledá nejefektivnější využití těchto prostor. Po řadě besed a jednáních přistoupila společně s orlickloústeckým spolkem Spousti v sobotu 7. září k celodenní akci s tématem Perla, jak dál? 

Do programu se zapojila řada odborníků, a to historik, psycholog, sociolog a architekt, kteří občany v postupném časovém sledu seznámili s minulostí, současností a budoucností týkající se využití Perly. Obzvlášť přínosný byl konkrétní příspěvek starosty města Petra Hájka o aktuálních krocích radnice a Ing. Miloslava Hlavsy o inspiraci společnosti KONZUM.

Pro závěrečnou diskusi byla na pódiu B, kde konference probíhala, instalována Zeď nápadů, kde mohli návštěvníci sdělit své myšlenky a podněty. O jejich připomínky nouze nebyla, ať se jednalo o navázání textilní historie formou muzea, o vytvoření parku, kaváren, parkovacího domu, nákupního střediska formou obchodního domu, kde lze provést nákup veškerého zboží pod jednou střechou, kryté tržnice, chráněných textilních dílen, výtvarných dílen, koncertních sálů, galerií a mnoha dalších včetně požadavku zachování komínu i s vybudováním vyhlídkové terasy.

Zvlášť potěšitelné bylo zapojení mladých. Studenky Střední školy uměleckoprůmyslové představily Příběh tkalcovny pomocí zvukové instalace. Do sálu, kde stavy původně stály a tkaly, pouštěly nahrané zvuky chodu stavů. Autorky Denisa Beková a Lucie Nováčková tento nápad doprovodily textem: "Tyto zvuky přenášíme zpět do tkalcovny, které navracíme její paměť. Stavy jsou nyní umístěny v dílně SŠUP a přesto, že jsou plně funkční, chystá se jejich likvidace." Mohl by to ale být základ textilního muzea pro budoucí generace.

Zájem o Perlu potvrdili i studenti 3. ročníku SŠUP, kteří vytvořili projekt Kalendář pro Perlu. Je to maketa nástěnného kalendáře s fotografiemi inspirovanými minulostí i současností bavlnářského závodu Perla. Jsou zde zachyceny i části interiérů, které nesou pozůstatky výzdoby dřívějších pracovišť. Další soubor Transformace naopak zachycuje zchátralé interiéry Perly v jejich nynější podobě s příchutí ponurosti, vlhka a chladu.

Každá připomínka a nápad podaná návštěvníky poslouží k řešení těchto prostorů. Sumář všech záznamů bude předán subjektům, které se přihlásí do připravované urbanisticko-architektonické soutěže.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků