Hlavní obsah

Muzeum v Turnově přibližuje vývoj prosincových svátků od pravěku

– Turnov

Až do dávné historie prosincových svátků sahá nejnovější výstava muzea v Turnově. Podle ředitelky muzea Vladimíry Jakouběové má připomenout, že podstata těchto svátků měla vždy hlubší význam, než jak je vnímána dnes.

Foto: ČTK

Symboly z dávných časů se částečně zachovaly do současnosti. Bochník chleba například vychází z tvaru slunce. Je tam souvislost se slunovratem, saturnáliemi.

Článek

„Lidé, kteří dnes oslavují Vánoce, jednak na tyto kořeny zapomínají, anebo je nevědomky používají, aniž by věděli, jak hluboký mají význam," uvedla ředitelka. Pro společnost to byly podle ní vždy důležité svátky plné mystiky, očekávání a naděje.

Už od pravěku byly spojené s uctíváním čtyř živlů - ohně, vody, vzduchu a země. „To jsme chtěli na výstavě ukázat. Tu provázanost jednotlivých symbolů, živlů, které vycházejí z dob prehistorických a potkáme je všude. Ve středověku, v židovské kultuře nebo na počátku křesťanství, které do toho vstupuje s osobou Krista," uvedla Jakouběová.

Symboly z dávných časů lze podle ní vidět i v lidové kultuře, jejíž zvyky se částečně zachovaly do současnosti. Například jídla na štědrovečerním stole měla v sobě zároveň i magickou sílu.

Obětiny se ale házely i do studánky, aby voda byla čistá a bylo jí dostatek
Vladimíra Jakouběová, ředitelka muzea v Turnově

„Třeba bochník chleba vychází z tvaru slunce. Je tam souvislost se slunovratem, saturnáliemi. Zároveň býval upečený z mouky, která se dělala z posledního výmlatu," uvedla Jakouběová. Lidé dříve věřili, že tím si zajistí dobrou úrodu v příštím roce.

Symbol zeleně jako nového života se v lidové kultuře objevoval třeba ve vánočním stromku, jmelí nebo pučení třešňových větviček. Nechyběly ani obětiny, které jsou známé z prehistorických dob. Třeba drobty ze štědrovečerního stolu se sypaly k ovocným stromům, aby rodily v příštím roce. „Obětiny se ale házely i do studánky, aby voda byla čistá a bylo jí dostatek," dodala ředitelka.

Od pravěku po Vánoce našich prababiček

Výstava nazvaná Slunovrat, Saturnálie, Chanuka a Vánoce začala v muzeu 23. listopadu a prochází pravěkým obdobím kultu bohyně Matky přes římské saturnálie, staroslovanské Vánoce, ryze křesťanské svátky až po Vánoce v lidové kultuře doby našich prababiček.

Návštěvníci si na výstavě mohou například vyzkoušet, jak se v minulosti drtilo obilí. Mezi exponáty je také chlebová pec jako symbol toho, že živly vzájemně nesoupeří. „Pokud není slunce, voda, tak obilí nevyroste," uvedl jeden z kurátorů výstavy Jan Prostředník. Oheň je pak potřeba k tomu, aby se dal upéct chléb.

V turnovském muzeu ve středu začne ještě jedna vánoční výstava. Zaměřená je na ponikelskou výrobu vánočních ozdob ze skleněných foukaných perliček. Muzeum usiluje o to, aby se tato světově unikátní výroba dostala na seznam UNESCO.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám