Průzkum společnosti Factum Invenio uvedl, že v předvánoční době navštíví více než dvě třetiny lidí vánoční trh a to především lidé tvořící mladší a střední generaci do 45 let. Většina spojí předvánoční procházky s prohlídkou jesliček a betlému. Koledy, které patří k tradicím nejen českých Vánoc, zpívají nebo poslouchají tři ze čtyř Čechů.

Nad dodržováním vánočních tradic bdí spíše ženy. Na svatou Barboru (4.12.) chodí více než polovina žen trhat Barborku, kterou nejčastěji představuje třešňová větvička. Pokud do Štědrého dne rozkvete, dívka se do roka vdá.

Mezi nejoblíbenější štědrovečerní zvyky patří dále rozkrajování jablek (50 %), pouštění lodiček se svíčkou (15 %) a lití olova ( 7%). Co se týče vánočního stromku, jsou Češi rozděleni na dvě poloviny. Jedna polovina dává přednost živému „řezanému“ stromečku a ta druhá stromku umělému. Umělý stromek preferují častěji starší lidé, živému pak dávají přednost spíše lidé s dětmi.

Dárky nosí Ježíšek

Ačkoli jsou lidé v předvánočním čase stále konfrontováni se Santa Clausem, podle výzkumu u většiny Čechů dárky stále nosí Ježíšek. Santa Claus se v českých rodinách vyskytuje opravdu jen okrajově.

V době vánočních svátků by v domácnostech nemělo chybět vánoční cukroví. Druhů vánočního cukroví je celá řada, ale k nejoblíbenějším patří vanilkové rohlíčky, linecké pečivo, vosí hnízda, pracny a perníčky. Více než třetina lidí má oblíbenou také vánočku.

Půlnoční mši pak podle průzkumu navštíví více než třetina Čechů – a to především starších lidí ve věku nad 60 let.

A jaké zvyky jsou u nás stále v oblibě?

My Češi máme tradice a zvyky rádi. Krájíme jablka, lijeme olovo, pouštíme lodičky ze skořápek. A naštěstí se nenervujeme tím, když to nevyjde tak, jak podle pověry má.

Jedním z nejmilejších zvyků je kapří šupina pod talířem. Kdo ji najde, ten by měl mít celý příští rok zaručen dostatečný přísun peněz.

FOTO: fotobanka Profimedia

Při štědrovečerní večeři by měl každý člen rodiny přepůlit jablko. Podle pověry, kdo najde v rozkrojeném jablku hvězdičku, bude a zůstane zdravý. Kdo naopak křížek, onemocní, či zemře.

FOTO: fotobanka Profimedia

Do půlek skořápek od vlašského ořechu dá každý člen rodiny malou (třeba dortovou) svíčku. Ta se zapálí a nechá plout po vodě - např. v hrnci či míse. Když se skořápky seskupí dohromady, znamená to soudržnost rodiny. Čí skořápka se oddělí od ostatních, ten odejde z domu. Pokud skořápka dopluje na druhý konec nádoby, dá se očekávat šťastný rok. Pokud svíčka zhasne, budou problémy. Pokud zůstane u okraje, nic se nezmění.

FOTO: fotobanka Profimedia