Základem ohňostrojů a pyrotechnických výrobků je střelný prach, tedy síra, dřevěné uhlí a dusičnan draselný. Pestrost ohňostrojům, pak dodávají slože obsahující různé kovy. „Pro bílý efekt se používají práškové kovy, například hliník nebo hořčík. Stroncium je tím, co vytvoří červenou barvu, soli barya vytvoří zelenou. Žlutou barvu ohňostrojům dodávají slože obsahující sodné soli a měďnaté soli vytváří na obloze modré odstíny. Pro fialovou barvu se používají draselné soli. Celý ohňostroj není ničím jiným než řízeným chemickým procesem,“ vysvětluje Pavel Policar, majitel firmy SpecialEffects.cz, která se tvorbou a choreografií ohňostrojných prací zabývá.

Světelná show

Krásu ohňostrojům dodává kromě jeho barev i různorodost tvarů, které na nebi vznikají.

„Ohňostroj může vykreslit různé tvary a vzory. Vidět můžeme květy, padající deště, různě se prolínající kruhy, nebo třeba srdce. Při výrobě těchto efektů je základním tajemstvím úspěchu pečlivé naskládání světliček do vnitřku pum.

Něco jiného je pak samotná choreografie ohňostroje. Základem velkého ohňostroje je odpalovací plán, podle kterého vrchní odpalovač koordinuje přípravné práce a následně realizuje i samotný ohňostroj. Nutná je znalost pyrotechnického materiálu, protože výrobci neustále přicházejí s novými efekty.

Pro velké ohňostroje, takové, jaké můžeme například vidět každoročně na Letné v realizaci společnosti Flash Barrandov, je tento odpalovací plán připraven několik měsíců předem a samotné přípravné práce začínají šest týdnů před odpalem.

Den před realizací show  přiveze tým odpalovačů připravené pyrotechnické výrobky na určené místo a zahajuje jejich rozmístění. V tomto případě jde o jeden až jeden a čtvrt tuny materiálu, který je odpálen během patnácti minut do výše třiceti až sto osmdesáti metrů,“ vysvětluje Policar.

Za krásu se platí

Připravení ohňostroje není rozhodně levnou záležitostí a jeho cena se skládá z mnoha položek. „Za samotný materiál na jednu minutu velkého ohňostroje zaplatíme minimálně dvacet tisíc korun, a to při této ceně nejde o nijak bohatý ohňostroj. Pokud chceme vytvořit zajímavé, hodně bohaté a barevné efekty, může cena stoupnout až několikanásobně. K tomu je třeba připočíst ještě další provozní položky, jako je například pronájem místa, povolení od Báňského úřadu, zaplacení nasazených pyrotechniků a členů realizačního týmu,“ dodává odborník.

Pro amatérské střílení se používají různé druhy římských svící, fontán, kompaktů a raket. „Tyto výrobky, které jsou volně v prodeji, spadají do pyrotechniky první a druhé třídy a obsahují mnohem menší množství pyrotechnického materiálu. Jsou určené pro laiky, ale aby byly bezpečné, je třeba vždy dodržovat návod. I jejich základem je totiž střelný prach a pyrotechnická slož,“ varuje Policar.

 Co jsou pyrotechnické slože?

Pyrotechnické slože jsou chemické směsi, které po zapálení řídí chemickou reakci jež proběhne uvnitř pum.
Jejich základní složkou je hořlavina, dále obsahují látky dodávající kyslík, který podpoří hoření a další pomocné látky.
Zážehové slože umožní hoření a vylétnutí rachejtlí. Jejich hlavní součástí je střelný prach, často obohacený o hořčík.

Zpožďovací slože vytvoří prostor mezi zapálením a samotnou aktivací pumy.

Z hlediska barevného efektu jsou nejdůležitější světelné slože.

Do pyrotechnických výrobků se dodávají v sypké formě, nebo jako lisované světlice. Vyrábí se v odstínech bílé, červené, žluté, zelené., modré, oranžové a fialové.
Pro umocnění dojmu z ohňostrojů se využívá i doprovodných zvukových efektů. Ty zajišťují nejčastěji efekty, obsahující kovové prášky hliníku a hořčíku.
Jednou z největších pum na světě podle Guinnessovy knihy rekordů byla puma Yonshkudama vyrobená v Číně.

V průměru měla 1200 mm a vážila 450 kilogramů.

Po odpalu vylétla do výška 850 metrů a kytice, kterou na nebi vykreslila měla v průměru 800 metrů.