Článek
Předčasné parlamentní volby 2024
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu předčasné volby do Národního shromáždění.
Nejvíce mandátů (180) získala levicová Nová lidová fronta (NFP) a obavy z vítězství krajní pravice se nakonec nenaplnily.
První kolo voleb proběhlo v neděli 30. června 2024 a úspěch v něm zaznamenala krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Pen. Zvítězila s 29,25 % hlasů a získala 37 poslaneckých mandátů. Levicová koalice Nová lidová fronta dosáhla na 27, 99 % a 32 mandátů. Macron se svým středovým hnutím Obnova získal pouze 15 % hlasů.
Volební účast v prvním kole byla velmi vysoká, činila 66, 71 %. Druhé kolo se konalo 7. července 2024 ve volebních okrscích, kde nikdo mandát nezískal. Ve snaze zabránit vzestupu Národního sdružení více než 200 kandidátů odstoupilo ve prospěch těch silnějších, kteří měli šanci RN porazit, což se nakonec stalo.
Premiér Francie
Francie má systém, který se označuje jako poloprezidentská republika. Prezident je volen přímo občany, premiér je jmenován prezidentem, ale musí získat většinu v Národním shromáždění, obdobou české Poslanecké sněmovny.
Pokud je premiér ze stejné strany jako prezident, je prezident silný. Pokud je premiér z opoziční strany, prezident se musí dělit o moc. Pak řeší spíše zahraniční politiku a obranu, zatímco premiér politiku domácí.
Od předčasných voleb v červenci 2024 se na pozici premiéra vystřídalo několik jedinců. Prezident Emmanuela Macrona se neúspěšně snažil dosadit na post svého člověka, který by získal důvěru Národního shromáždění:
- Gabriel Attal (Renaissance): Z Macronovy strany. Vedl „úřednickou“ vládu do 5. 9. 2024, než se našel nástupce .
- Michel Barnier (Les Républicains, LR): kompromisní kandidát. Vládnul v menšině a 4. 12. 2024 mu byla vyslovena nedůvěra kvůli spornému rozpočtu.
- François Bayrou (MoDem): dlouholetý Macronův spojenec. 8. 9. 2025 nedostal důvěru, když si sám vyžádal hlasování před návrhem rozpočtu na rok 2026.
- Sébastien Lecornu (Renaissance): Z Macronovy strany. Jmenován 9/2025, ale rezignoval 6. 10. 2025. Důvodem byl zhoršující rozpočtový deficit a státní dluh. Nejkratší premiér Páté republiky.
