Článek
Strana vzniklá v roce 2001 se nejvyšším patrům tuzemské politiky začala blížit v souvislosti s plánovanými předčasnými volbami v roce 2009. Strana postavila svůj program na přímé demokracii. Ve volbách v roce 2010 se strana se ziskem 10,9 procenta dostala do Sněmovny a stala se i součástí vládní koalice. Ve vládě vydržela jen dva roky. Poté postupně znovu upadala do zapomnění. V roce 2015 se strana přeměnila na spolek.
Věci veřejné vznikly v roce 2001, první úspěch strana zaznamenala o rok později, kdy získala jeden mandát v zastupitelstvu Prahy 1. Při volbách v roce 2006 získala v tomto obvodu 22 procent a stala se na radnici městské části druhou nejsilnější stranou.
Úspěch inspiroval občany z dalších míst, takže v letech 2005 a 2006 vznikly místní organizace strany v Praze 5, Kostelci nad Orlicí a v Černošicích (tato buňka se později osamostatnila).
Přímá demokracie
Strana přímou demokracii uplatňuje i v rámci svého programu. Členové a registrovaní příznivci mohou rozhodovat v internetových referendech. Na stejném principu probíhá ve straně i volba vedení a krajských lídrů pro volby.
Primárních voleb, které určovaly podobu kandidátek pro parlamentní volby v roce 2010, se zúčastnila zhruba třetina ze 16 000 tehdy registrovaných příznivců.
Bývalý předseda VV Radek John
Věci veřejné se prezentovaly jako strana liberálního charakteru. Vedle místních referend prosazovaly lidové hlasování i na krajské a celostátní úrovni. Usilovaly též o tehdy ještě nezavedenou přímou volbu prezidenta, dále hejtmanů, starostů i dalších veřejných činitelů.
Na komunální úrovni v Praze 1 provozovala strana občanskou poradnu a v únoru 2010 spustila též Akademii VV, což byl soubor vzdělávacích kurzů, které měly pomoci budoucím politikům na jejich profesní dráze.
V čele strany stál od června 2009 do února 2013 novinář a publicista Radek John. Na jeho místo byl zvolen Vít Bárta.
Kluky pusťte k vodě, volte nás - lákali v plavkách političky z Věcí veřejných na billboardech, které se v létě 2009 objevily v Praze a na dálnici na Brno. Zjevně parodovaly billboardy ODS s jejími polonahými lídry.
V roce 2009 se strana zúčastnila voleb do Evropského parlamentu, kde se ziskem 2,4 procenta skončila na sedmém místě. Ohlásila také svou kandidaturu pro předčasné volby, které se měly uskutečnit na podzim 2009, ale po rozhodnutí Ústavního soudu se konaly až v květnu 2010.
V nich VV získaly 10,88 procenta a 24 křesel ve Sněmovně. Ministři za VV zasedli ve vládě premiéra Petra Nečase (ODS). Tři poslanci následně stranu opustili (Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Stanislav Huml). Důvodem byly údajné praktiky Víta Bárty.
V dubnu 2012 ohlásila dosavadní místopředsedkyně Karolína Peake odchod ze strany a založení nové platformy. Spolu s ní se rozhodlo odejít i několik dalších poslanců VV. Strana se přesunula do opozice.
V předčasných volbách 2013 kandidovali někteří členové strany na kandidátce Úsvitu Tomia Okamury, tři z nich se po zvolení stali i členy jeho poslaneckého klubu. Neúspěchem se pro VV staly eurovolby v roce 2014, kdy nedostali ani půl procento odevzdaných hlasů.
Strana zanikla v červnu 2015, kdy se kvůli potížím s financováním rozhodla přeměnit na spolek.