Hlavní obsah

Referendum na Slovensku

Článek

Na Slovensku může být referendum vyhlášeno buď na základě petice alespoň 350 tisíc občanů, nebo na základě usnesení Národní rady SR. Vyhlašuje ho prezident. Referendem se podle ústavy rozhoduje o důležitých otázkách veřejného zájmu, naopak se jím nesmí zasahovat do základních práv a svobod, daní, odvodů ani státního rozpočtu. Výsledek je platný tehdy, když se hlasování zúčastní nadpoloviční většina oprávněných voličů a zároveň je návrh schválen nadpoloviční většinou účastníků referenda.

Většina referend na Slovensku nebyla platná pro nízkou, tedy nižší než poloviční účast. Od vzniku samostatného Slovenska bylo platné jen jedno, hlasování o vstupu do EU v roce 2003.

Referendum na Slovensku 2026

Referendum v roce 2026 prezident Peter Pellegrini vyhlásil na 4. července na základě petice, kterou zorganizovala opoziční strana Demokrati a kterou podepsalo více než požadovaných 350 tisíc lidí.

Hlasovat se bude o dvou otázkách: zda zrušit takzvanou doživotní rentu pro některé ústavní činitele, například pro premiéra Roberta Fica, a zda obnovit Úřad speciální prokuratury a Národní kriminální agenturu. Původně navrhovaná třetí otázka o předčasných volbách do referenda zařazena nebyla, protože ji Pellegrini s odkazem na rozhodnutí slovenského Ústavního soudu z roku 2021 označil za protiústavní. Referendum tedy míří hlavně proti krokům Ficovy vlády z posledních let: proti zavedení rent i proti zrušení speciálních složek státu pro boj s korupcí a závažnou kriminalitou.

Takzvané renty jsou na Slovensku doživotní měsíční příspěvky pro premiéry a předsedy parlamentu, kteří odsloužili alespoň dvě volební období; jejich výše odpovídá platu poslance a Ficova koalice je prosadila po atentátu na Roberta Fica v roce 2024.

Druhá část referenda se týká obnovení speciální prokuratury a Národní kriminální agentury (NAKA), tedy institucí, které se zaměřovaly na závažnou kriminalitu, korupci, organizovaný zločin a extremismus. Ficova vláda je zrušila či přestavěla v rámci rozsáhlé reformy trestní politiky, což vyvolalo kritiku ze strany občanské i odborné společnosti, protože právě tyto složky dohlížely i na citlivé korupční kauzy spojené s lidmi z vysoké politiky.

Články k tématu