Článek
Bavič, herec, textař, zpěvák, scenárista, režisér a moderátor. Všechny tyto profese v sobě spojuje Josef Laufer. Kromě toho, že má talent hrát, bavit a zpívat ovládá také tři cizí jazyky, díky čemuž se prosadil nejen doma, ale i v zahraničí.
Narodil se 11. srpna 1939 ve Francii. Jeho rodiče se potkali během španělské občanské války, otec pocházel z Československa a matka byla Španělka. Po válce se přestěhovali do Francie a posléze, když nacistické Německo Francii obsadilo, odjela rodina do Anglie. Po skončení druhé světové války se Lauferovi vrátili do Československa.
Mladý Josef Laufer se nejprve vyučil elektrotechnikem a následně pracoval ve Výzkumném ústav pro vakuovou elektroniku (VÚVET) v Praze. Na vojně, kterou absolvoval na Slovensku, se ale dostal k divadlu, což změnilo jeho další životní osudy. Už v průběhu povinné vojenské služby hrál v ochotnickém divadelním souboru a hostoval i v divadle ABC, kde tančil například v komedii Tři pomeranče.
Josef Laufer: Rokenrol byl, sex taky, na drogy jsem nikdy nebyl
Dráha baviče a herce
Po vojně směřoval na DAMU, studium úspěšně dokončil v roce 1965. Někdy v té době založil divadelní soubor RADAR a začal na taneční konzervatoři v Praze vyučovat pantomimu. Ostatně práce s mimikou byla už během jeho působení v armádním souboru jeho silnou stránkou.
Laufer také hostoval v Národním divadle a zahrál si i v muzikálech. Mezi ty, v nichž se objevil patří Hamlet, Galileo, nebo Pokrevní bratři. Kariéru spojil v roce 1967 s divadlem Semafor, jehož se stal členem. Účinkoval taktéž v Československé televizi.
Josef Laufer: Za peníze za doutníky bych postavil dvě vily
Dopis Svobodné Evropě i největší hit
V roce 1968 začal zpívat s kapelou Golem. Nebyla ovšem první, s níž vystupoval. Předtím spojil své jméno na nějakou dobu také se skupinou Tornádo, kde jako pianisté působili rovněž Karel Svoboda a Petr Hapka. Vydavatelství Panteon ho v roce 1970 ocenilo Zlatým štítem za prodej více než sto padesáti tisíc kusů hudebních nosičů.
Josef Laufer se nechvalně proslavil v roce 1976 písní Dopis Svobodné Evropě. Měla být poctou agentovi StB Pavlu Minaříkovi, který se prozápadní rozhlasovou stanici snažil diskreditovat u domácího, československého publika. Skladba vznikla z Lauferovy vlastní iniciativy, hudebníka totiž státní bezpečnost považovala za nespolehlivou osobu. Svůj největší hit Sbohem, lásko, já jedu dál ovšem Laufer nahrál v roce 1983.
Jeho umělecká dráha neskončila ani po sametové revoluci. Zahrál si třeba v Kameňácích režiséra Zdeňka Trošky. Během své kariéry působil jak doma, tak v zahraničí, k čemuž ho předurčily jeho jazykové znalosti. Plynně mluví anglicky, německy a španělsky. V šedesátých letech působil pár měsíců i jako tlumočník a překladatel na Kubě.
Jako legendární poručík Columbo v detektivní hře Vražda na recept, kterou uvádělo Divadlo Broadway.
Po operaci upadl do kómatu
Zvrat přišel v roce 2020. Po plánované operaci srdeční chlopně u něj nastaly komplikace a lékaři ho uvedli do umělého spánku. Od té doby leží v nemocnici v kómatu, ke zlepšení jeho stavu nepomohly rehabilitace ani léčba. Jeho manželka, kostýmní výtvarnice Irena Greifová, zemřela v roce 2022.
