Článek
Írán vypálil rakety poté, co Izrael zaútočil na jižním předměstí Bejrútu na velitelství jednotek využívajících FPV drony k útokům na sever Izraele. Dříve na podobné izraelské útoky na různá velitelství Hizballáhu Teherán přímo nereagoval a přicházela jen odveta ze strany Hizballáhu.
Postup odpovídal nové bezpečnostní koncepci Íránu, o které informoval web Chameneí spojený se stanicí Hlas Íránu. Otevřeně se v něm píše o změně přístupu Teheránu, kdy útok na své podřízené spojence nově považuje za přímý útok na sebe.
„Írán se nevrátí do předválečné situace, Írán už nedefinuje svou bezpečnost jen na základě územní celistvosti. Celá ‚Osa odporu‘ je nyní považována za součást národních zájmů Íránu,“ stojí v prohlášení.
Do takzvané osy odporu patří především Hizballáh, ale také šíitské milice v Iráku, jemenští Húsíové a Hamás.
Že jde o novou strategii, potvrdilo i vyjádření Sádika Amoliho Laridžáního, který předsedá radě mající na starosti urovnávat spory mezi parlamentem a radou strážců a současně radí nejvyššímu vůdci.
Na síti X napsal že raketový útok na Izrael nebyl jen vojenskou odpovědí, ale „formálním vyhlášením strategické doktríny, kdy se zajištění regionální moci neprovádí jen pomocí anticipací hrozeb ale proaktivními iniciativami a ofenzivními hrozbami.“
V textu plném výroků o neúspěchu Velkého Satana, tedy o USA, zmiňuje i přátelství ukované ve společném boji za společné cíle: „Tak jako byla ochrana Íránu součástí posvátné mise, tak ochrana Osy odporu je také součástí posvátné mise Íránu.“
„Každé místo, vznešený život a majetek tábora odporu je jako místo, život a majetek Íránu,“ stojí v textu, kde se otevřeně píše o odvetě podle principu „oko za oko, škoda za škodu“. Na „agresi se odpovídá agresí.“
„Cizinec a nepřítel buď souhlasí s touto bezpečnostní rovnicí, anebo bude muset zaplatit cenu za tuto agresi jako v případě dvanáctidenní války, čtyřicetidenní války a v neděli při pomstě na sionistickém nepříteli. Slib loajality, který v neděli dali íránští vojáci, nebyl adresován jen ctihodnému a hrdému libanonskému odporu, ale také americkému a sionistickému nepříteli, který ví, že íránský slib platí i na bitevním poli a že odpovědí je agrese a facka,“ stojí ve vyjádření.
Z věty, že americko-sionistický režim se musí vyrovnat s touto novou strategií, kterou Írán vnutí nepříteli od Hormuzu po Bejrút, je patrné, že se Írán necítí poražen. Zajímavé také je, jak často se v textu mluví o „novém Íránu“, který je ještě neústupnější.
