Carly Fiorina

Rodiče doufali, že se stane právničkou a půjde ve šlépějích svého otce. Ona ale studium nedokončila a vrhla se na management. Dotáhla to až na ředitelku světoznámé technologické firmy Hewlett-Packard a magazín Fortune ji opakovaně označil za nejvlivnější ženu v byznysu.

Právě zkušenosti a úspěchy z vedení nadnárodní společnosti zaručují, že bych byla dobrou první prezidentkou USA, řekla Carly Fiorinaová, když počátkem května 2015 ohlašovala svoji kandidaturu za Republikánskou stranu.

S politikou koketovala už dříve. Poté, co v roce 2008 pracovala jako poradkyně pro republikánského kandidáta na prezidenta Johna McCaina, jehož ale porazil Barack Obama, rozhodla se o rok později sama kandidovat do Senátu. Senátorka za demokraty Barbara Boxerová ale ve volbách v listopadu 2010 své křeslo obhájila.

Fiorinaová, jejíž křestní jméno ve skutečnosti zní Cara, se narodila 6. září 1954 v texaském Austinu soudci a profesoru práva Josephu Tyree Sneedovi a malířce Madelon Montrossové. Má ještě sestru Claru a bratra Josepha.

Fiorinaová měla být původně právničkou, alespoň tak si to představoval její otec, kvůli jehož práci se rodina často stěhovala, takže Fiorinaová studovala na pěti středních školách včetně jedné v Ghaně. Carly ale práva neoslovila a po prvním semestru studia zanechala. Už ale měla z dřívějška bakalářský titul filozofie a středověké historie ze Stanfordovy univerzity.

Do svých 25 let se pak porůznu protloukala, pracovala například jako recepční nebo učitelka angličtiny v Itálii, kam vyrazila společně se svým prvním manželem Toddem Bartlemem, jehož si vzala v červnu 1977. Posléze vystudovala obchod a management na Marylandské univerzitě a při Massachusettském technologickém institutu.

Nastoupila do telekomunikační firmy AT, za deset let se stala první ředitelkou její divize a o dalších pět let později už vedla obchody společnosti v celé Severní Americe. To už byla rozvedená a znovu provdaná za ředitele AT Franka Fiorinu. Když se v roce 1996 AT rozhodla vytvořit z vybraných divizí novou firmu, dostala Fiorinaová záležitost na starost. Nástup firmy Lucent na newyorskou burzu byl historickým úspěchem, firma umístěním primární emise akcií získala více než tři miliardy dolarů.

Firma s rychlým rozvojem síťových technologií rostla, a tak o tři roky později dostala Fiorinaová nabídku, aby stanula v čele společnosti Hewlett-Packard (HP).

K miliónovému ročnímu platu jí přidali tři milióny za přestup, dále akcie v hodnotě 65 miliónů dolarů a hypoteční výpomoc ve výši 36 tisíc dolarů. K tomu mimo jiné dostala k dispozici služební letadlo k soukromým účelům.

Fiorinaová radikálně zmenšila počet oddělení firmy z 83 na 12 a nakonec propustila téměř 8000 zaměstnanců, což bylo nejvíce za existenci společnosti, a prosadila koupi druhého největšího výrobce počítačů, firmy Compaq. Záhy ale se svými plány začala narážet u dozorčí rady, s akvizicí Compaqu nesouhlasil syn spoluzakladatele Walter Hewlett, i když původně dal souhlas. Po fúzi ohlásila Fiorinaová propuštění dalších 15 000 lidí.

Analytici upozorňovali, že navzdory snaze ředitelky změnit HP se firma moc nezměnila a 80 procent zisku jí nadále plynulo z prodeje tiskáren. Ačkoliv se zvýšily výnosy, cash flow i počet přihlášených patentů, čistý příjem zůstal stejný, dluh vzrostl o 2,5 miliardy dolarů a cena akcií spadla na polovinu. Fiorinaová byla zkraje roku 2005 nucena rezignovat. Na cestu dostala 21miliónový zlatý padák a další kompenzace.

Po odchodu od HP zasedla Fiorinaová v dozorčích radách několika firem včetně známých Kollogg a Merck, založila nadační společnosti a politický akční výbor. Působila rovněž jako poradkyně šéfa CIA Michaela Haydena a stala se komentátorkou televize Fox News.

V roce 2009 jí lékaři diagnostikovali rakovinu, kvůli níž si nechala odstranit prsa. Následně se plně zotavila. V témže roce ale zemřela její nevlastní dcera. Fiorinaovi děti nemají, Frank Fiorina však měl dvě děti z prvního manželství. Mladší Lori Ann v roce 2009 zemřela na následky bulimie, alkoholismu a závislosti na drogách.

V úvodu prezidentské kampaně valné preference nesbírala, ale to se zlepšilo na podzim 2015 po první televizní debatě republikánů.

Fiorinaová v kampani zastávala konzervativní postoje, i když uznávala právo na potrat do 20 týdne těhotenství a připustila, že se otepluje zemské klima. Na poli zahraniční politiky kritizovala jadernou dohodu s Íránem a volala po dodávkách amerických zbraní Ukrajině. K ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi poznamenala, že kdyby ona seděla v Bílém domě, tak by s ním „vůbec nemluvila“.

Po neúspěšných primárkách v New Hampshire v úterý 9. února 2016 však boj o Bílý dům vzdala. Podle průzkumů neměla velké šance ohrozit viditelnější konkurenty, což povrdily výsledky - získala přibližně čtyři procenta hlasů a skončila na předposledním sedmém místě. Rozhodnutí o ukončení kandidatury oznámila i na svém facebookovém účtu.