To by se stalo, pokud by planetka vybuchla v atmosféře ještě nad zemským povrchem, jako tomu bylo v případě tunguzského meteoritu v roce 1908. Výbuch by podle astronoma pražské Štefánikovy hvězdárny Stanislava Poddaného měl sílu asi dvou megatun TNT.

Pokud by planetka dopadla na povrch bez výbuchu, mohla by způsobit až půl kilometru velký kráter. "Kdyby dopadla do nějaké obytné oblasti, tak by určitě způsobila velkou katastrofu," řekl Poddaný.

Podívejte se: Vědci natočili průlet planetky těsně kolem Země

Část těles, která dopadají z vesmíru na povrch planety, vždy shoří v atmosféře. V drtivé většina shoří celá. Pokud je těleso příliš velké, mohou jeho kusy dopadnou na Zemi. Tyto kusy známe jako meteority.

:. Počítačová animace průletu planetky DD45 okolo ZeměAutor: PLANETARY SOCIETY, INDIA

Planetka 2009 DD45 byla objevena 27. února v Austrálii ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů. Vědci vypočetli, že proletí rekordně blízko Zemi, aniž by ji jakkoliv zasáhla.

Planetky jsou vesmírné "brambory" - kusy železa, kamení či kombinace obou - velké od několika metrů po stovky kilometrů. Obíhají kolem Slunce. Ve sluneční soustavě se jich nejvíce nachází v pásu mezi planetami Mars a Jupiter.

Planetkami byly zřejmě původně i dva měsíce Marsu, Phobos a Deimos. Mars si je však svou gravitací přitáhl.

Vědci objevují stále a nové planetky. Právo dát jim jméno má ten, kdo je objevil. Nejčastěji jim astronomové dávají názvy složené  z písmen a čísel. V názvu je vždy uveden rok. Například "aktuální" planetka 2009 DD45: jako první je označení roku, písmena DD označují druhou polovinu února, a číslo 45 je pořadím planetky objevené v tomto časovém úseku.