Článek
Ocitáme se v dělnickém městě, v prostředí zbídačeném zeštíhlováním místní průmyslové výroby, která vzala lidem nejdříve mládí, život a nakonec v době ekonomické transformace i práci. Patrick žije s manželkou, která ráno vstává do práce v továrně, a stará se o dítě. Trpí pocitem méněcennosti, že si nemůže sehnat s univerzitním vzděláním pořádnou práci, stejně jako dárky tchána, které jej v jeho očích ponižují před dítětem i manželkou.
Co je ale nejhorší, je všednost ubíjejícího stereotypu bez práce, bez budoucnosti, v němž se člověk ptá, proč má ráno vstávat, a v který utrácí život u karet, piva nebo nekonečných výčitek a pocitů hořkosti. Setkání s někdejším kriminálníkem Robertem (hraje jej sám režisér Belvaux) přiměje trojici hrdinů k zoufalému činu, pokusí se přepadnout nové majitele zbankrotované továrny a vzít si jejich peníze. Samozřejmě přepadení nezkušených lupičů a vysloužilých dělňasů neskončí zrovna tak, jak by sami očekávali.
Film nabízí pohled do světa zanikajících dělnických lokalit, až se nám může zdát, že se tajně ocitáme přímo v těch nejobvyklejších momentkách takových rodin či opuštěných a upracovaných chlapů. Nesmíme promluvit, ani kýchnout, abychom nezničili iluzi.
Čest nebo moped?
Druhou rovinou je morální dilema samotné loupeže lidí, kteří si ve svých očích berou cosi, o co je obrala doba divokých privatizací a zániku průmyslové výroby. Opírají se o právo outsiderů, o právo zbídačených lidí, kteří nemohou přijmout logiku takového světa, který nectí minulost, důstojnost, jejich zásluhy, ani vzpomínky.
V třetí vrstvě filmu sledujeme Patrickovu rodinu a rozpad jeho vztahu s manželkou Carole (hraje jí Natacha Regnierová, jedna z hostů letošního festivalu), který poznamená malichernost - moped, dárek od tchána. Patrick nepřenese přes srdce ponížení, že domů nemůže tak drahý dárek sám koupit. Svoji cti a svoji pýše obětuje soudržnost rodiny a nakonec paradoxně i všechno ostatní - je nucen v kritické situaci zabít.
Co to je dnes zůstat dělníkem? Jaké to je vcítit se do armády lidí, která se ocitla na okraji a zůstává uvězněna uprostřed podobných industriálních městeček, které přišly o budoucnost. Samotný čin loupeže je v tomto kontextu komický, romantický, ale nakonec hodně upřímný.