Snímek Dům v písčinách je příběhem tří generací žen, nejdříve matky a dcery, později i vnučky, které obývají dům v drsném exotickém prostředí písečných dun. Kdo by čekal, že v Brazílii mají písek - třebaže bělejší - dokonce na břehu moře. Zavlečené, uvězněné v poušti musejí žít a spoléhat na pomoc podivného domorodce Massu, který je potomek kdysi uprchlého otroka. Zatím kdesi v dáli za obzorem, kam ani náhodou nedohlédnou, probíhají civilizační zvraty 20. století: války, do nichž odcházejí letci, ale i proměny měst a životního stylu.

Ženy jsou ale jaksi lapeni ve svém osudu písečných vyděděnců, kteří musejí bojovat o holé přežití s pískem, jenž neustále zasypává jejich primitivní příbytek. Tenhle vyhrocený zápas o existenci odráží krystalicky vybroušený a tragický život, jakého už městští lidé nejsou téměř schopni. Přesto ženy pocházející původně z civilizace vedou zápas o také udržení si vlastní lidskosti, kterou musí vyvzdorovat na zoufalství, vlastním strachu, osamění nebo kruté přírodě. Přesto jejich od světa či civilizace ostřižené osudy odrážejí i vzdálené tragécie proměny 20. století, které do života žen promlouvají nečekaným a o nic méně ničivým způsobem.

Naše osudy se někdy mohou drolit jako písečné duny, stejně jako můžete mít ze života pocit, že vás život tíží jako halda písku. Ale také se může někdy stát, že režisér má přijet na festival, ovšem jeho slib se rozplyne jako dům z písku.