Hlavní obsah

Na Slovensku prý mají vánoční oplatky magické účinky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRATISLAVA

Na vánočních stolech u slovenských předků nesměla chybět moučná jídla - nudle, pirohy, opekance nebo vánoční koláče z kynutého těsta. V současnosti se ve slovenských rodinách jen zřídka dodržují prastaré tradice. I když se peče téměř v každé rodině, převažují nové recepty. Pořád však platí, že k Vánocům již tradičně patří vůně cukroví, koláčků a různých jiných pochoutek. Vždyť ne nadarmo se nazývá Štědrý den "štědrý".

Článek

Největší oblibě se však těší vánoční oplatky s medem nebo česnekem.  "Oplatky patří k štědrovečernímu obřadu jako typické jídlo, kterým v některých rodinách večer začíná, jinde končí. Připravovaly se z nekynutého těsta ve formách, které někdy měly na sobě i církevní symboly," řekla etnoložka Katarína Koštialová. Oplatkám se připisovaly různé magické účinky a v 18. století je po dědinách roznášeli kněží.

Typické vánoční moučníky se připravovaly a dodnes připravují s mákem nebo s ořechy a polévají se cukrovou vodou. Vánoční koláče z kynutého těsta měly v různých regionech jinou podobu i jiná jména - na východě to byl "kračun", na Spiši a Šariši "kuch", na středním Slovensku "štědrák" a na západě "calta". To co měly společné, je opět mák nebo ořechy. Na celém území se pekly také záviny, takzvané makovníky a ořechovníky, které jsou dodnes oblíbené.

"Mák i ořechy symbolizují hojnost, stejně jako všechno, co je sice malé, ale je toho moc," vysvětlila etnoložka. Obojí obsahuje i štědrák. Koláč, který pochází z obřadního chleba, má pět tenkých vrstev z kynutého těsta, které se střídavě natírají ořechovou, makovou, marmeládovou a tvarohovou náplní. Navrch se případně dávala mřížková ozdoba. "Štědrák vyjadřoval vytouženou hojnost, plodnost a dobrou úrodu na příští rok," dodala Koštialová.

Peče se spíš podle současných receptů

"Já štědrák peču každé Vánoce, dokonce ho plním domácími povidly. Peču také vánočku z kynutého těsta, vanilkové rohlíky a klasické makovníky a ořechovníky," řekla 49letá Božena z Bratislavy. "Já dělám i vánoční oplatky, které pak roluji za horka do trubiček."

"Letos se sice zatím moc nedaří, ale naše rodina bez nich nemůže být," řekla se smíchem 68letá Ela ze Zvolena. Cecília ze středoslovenské Kremnice sice peče každé Vánoce, ale spíš podle současných receptů. "Peču zákusky i s jižním ovocem, a to naše prababičky rozhodně tehdy nepekly. Z těch tradičních věcí děláme koláče z kynutého těsta," prozradila.

Také etnoložka potvrdila, že do současnosti přetrvalo jen málo z tradičních receptů. Ty dnes nahrazují ořechovníky, makovníky nebo koláčky z lineckého těsta a čím dál více se využívá široká škála cukrárenských výrobků, častokrát i polotovarů. Oblíbené například bývají krémové zákusky, které slovenští předkové neznali.

Reklama

Výběr článků

Načítám