Přesvědčený Evropan a zastánce silné Unie Barroso v čele Komise loni nahradil Itala Romana Prodiho a stal se tak jedenáctým šéfem EK. Ačkoli je podle expertů na hodnocení výsledků jeho týmu ještě brzy, už nyní je zřejmé, že do historie má tato Komise nakročeno s přívlastkem slabá a nevýrazná. Částečně to souvisí i se současnou krizovou situací v Unii, částečně si za to může Barroso sám.

A tak nejenže sklízí kritiku v Evropském parlamentu (EP), který má sKomis í tradičně rivalské vztahy, nepokoj neskrývají už ani členové jeho vlastního pětadvacetičlenného týmu. Stěžují si, že svého předsedu téměř neznají, není nikdy k zastižení a chová se jako neviditelný.

Barroso měl navíc problémy kolem svých komisařů už od začátku, kdy ho EP odmítl schválit kvůli kontroverznímu italskému kandidátovi Roccovi Buttiglionemu. Kritice neušel ani maďarský kandidát László Kovács, jehož komunistická minulost byla pravici trnem v oku. Křeslo se houpalo i pod Nizozemkou Neelie Kroesovou.

Silná osobnost v nedohlednu

"Komisi chybí silná osobnost. To ale není jen chybou Barrosa. Kandidáty totiž delegovaly samy členské státy, které v několika případech prostě udělaly přehmat," řekl Právu bruselský zdroj. "Místo aby do Bruselu vyslaly odborníky či politické špičky, sáhly raději po vysloužilcích, jimž často chybí odbornost," dodal zdroj.

Právník a lisabonský rodák Barroso, který mluví několika jazyky, se dostal do křížku sněkterými členskými zeměmi EU nejen kvůli výběru komisařů: Francie a Německo mu například stále nemohou zapomenout, že podpořil USA ve válce v Iráku.

Velké státy zůstaly pro Barrosa tvrdým oříškem po celý rok. Političtí lídři Evropy totiž začali dávat přednost palčivým domácím problémům před evropskými a na Komisi nyní nahlížejí jako na pouhý obslužný sekretariát. Přestože Komise zůstává klíčovou evropskou institucí, poprvé za dvacet let jí chybí nějaký velký projekt, jakým v minulosti byl například jednotný trh, monetární unie či rozšíření. A za to už Barrosův tým zas až tak nemůže.

Zviditelnit se proto nyní chce alespoň mohutnou debatou o budoucnosti Evropy. V Praze se Barroso chystá spolu s místopředsedkyní EK Margot Wallströmovou a českým komisařem Vladimírem Špidlou představit tzv. Plán D: ten soustřeďuje informační strategii na "dialog, demokracii a debatu".

Plán je reakcí na dvě NE euroústavě

Vzhledem k tomu, že Komise sklidila kritiku za to, že neměla žádný plán B pro případ zamítavých referend, Wallströmová přišla smyšlenkou vytvořit plán na získání důvěry občanů v evropský projekt.

Hlavní myšlenkou Plánu D je pomoci členským státům organizovat národní debaty o budoucnosti Unie. V dubnu 2006 proběhne první hodnocení národních debat.

Česká vláda pro letošek na informování o evropských záležitostech vyčlenila 60 miliónů korun. Dnes navíc za přítomnosti Barrosa v Praze v Jungmannově ulici otevře eurocentrum, kde zájemci najdou všechny potřebné informace o Unii. V brzké době se plánuje otevření eurocenter ve všech krajských městech.