Hlavní obsah

První kapky budoucího slámového vína vytekly za doprovodu cimbálovky

Právo, Miroslav Homola

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Borotice

Cimbálovka Jožky Imricha vytvořila v tankové hale Vinných sklepů Lechovice v Boroticích na Znojemsku příjemnou atmosféru k slavnostnímu večeru, na který se zde už řadu let všichni těší. Jde o okamžik, kdy z malého lisu vytečou první decilitry velmi sladkého moštu ze seschlých bobulí, ze kterých se během měsíců odpařila velká část vody. Základ svátečního slámového vína je na světě.

Foto: Miroslav Homola, Právo

O naplnění lisu se postaral zpěvák Jožka Šmukař. „Radili“ mu hokejista Miroslav Fryčer (vpravo) a Jan Hrachovský z Vinných sklepů Lechovice.

Článek

Než se však tato laskomina dostane k zákazníkovi, který za tři deci zaplatí v průměru čtyři stovky, potrvá to ještě jeden či dva roky, kdy víno bude zrát v dřevěných sudech.

O první zmáčknutí bobulek frankovky, která byla sklizena z viniční trati U lipky, se postaral oblíbený moravský zpěvák a také uznávaný vinař Jožka Šmukař, kterému zdatně sekundovali někdejší hokejista, nyní trenér znojemských Orlů Miroslav Fryčer a výrobní ředitel lechovických vinných sklepů Jan Hrachovský.

„Tyto hrozny byly sklizeny už 28. září loňského roku, takže s nimi musíme mít velkou trpělivost, než dojde k tomu, že pustí šťávu. Ale ono to nakonec půjde,“ uklidňoval Jan Hrachovský zhruba 350 hostí, kteří trojici u lisu, odkud dlouho nic neteklo, mohutně povzbuzovali.

Nakonec se ale dočkali a lepivý sladký mošt ochutnali. Med či marmeládu, případně jiné sladké pokrmy připomíná chuť slámového vína. Speciality, která se podává nejčastěji k zákuskům na slavnostních tabulích. V ČR byla pro výrobu slámového vína, které musí vysychat nejméně tři měsíce, stanovena pravidla až v roce 2000, byť je princip jeho výroby znám už velmi dávno. Od té doby patří ke specialitám celé řady vinařství, a to častěji než více rizikové víno ledové, které má se slámovým velmi podobnou chuť.

„Je to tak, když dám mezi deset vzorků slámových dvě ledová vína, tak si troufám tvrdit, že je pozná málokdo. Dosažená chuť je u obou těchto speciálů shodná či velmi podobná,“ řekl Jan Hrachovský, výrobní ředitel Vinných sklepů Lechovice.

Mráz, nebo zloději?

„Ovšem je pravda, že zatímco při výrobě ledového vína vinař často riskuje, že mráz nutný pro technologii výroby nepřijde, nebo vinici, ve které hrozny na mráz čekají, navštíví zloději, se slámovým je to jednodušší. Hrozny se zavěsí do větraného prostoru nebo rozloží na slámu, kde postupně s mnohem menším rizikem sesychají, odpaří se z nich podstatná část vody, takže nakonec podíl cukru v bobulce je dvacet i více procent její hmotnosti.

Samozřejmě že během procesu vysychání je potřeba hrozny kontrolovat a zbavovat je případných plísní napadených bobulí. Ledová vína mimo slámová vyrábějí obvykle vinaři, kteří chtějí mít kompletní portfolio,“ dodal Hrachovský.

Ostatně podobně je tomu i v Lechovicích, kde vyrábějí z 236 hektarů vinic přibližně jeden a půl milionu lahví ročně. Slámového totiž mají ve skladech ještě dost z minulých let, ovšem protože nechtějí, aby jim v archivu chyběl ročník 2018, vyrobí z loňské úrody několik set lahví speciálu i letos.

Může se vám hodit na Seznamu:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám