Kharol to neměl v životě jednoduché. Jeho negramotní rodiče mu sice chtěli dopřát vzdělání, školy ho však ze strachu, že může být pro ostatní žáky hrozbou, odmítaly.

Díky velkému úsilí rodičů se mu však přece jenom podařilo na jednu školu dostat, tam se však neustále setkával s šikanou a posměvačnými poznámkami.

Kharol se s tím však dokázal vyrovnat, a nakonec se dostal až na vysokou školu, kde získal magisterský titul v oboru obchodnictví.

Jeho snem ale bylo stát se fotografem a filmařem, což se mu díky nezdolné vůli a trpělivosti nakonec podařilo.

„Nikdy jsme doma fotoaparát neměli, ale chodívali jsme do fotografických studií, kde jsem zjistil, jak funguje. Byla to tenkrát drahá věc, na kterou žádné dítě nesmělo sahat. Pro mě to platilo dvojnásob,“ svěřil se nadaný Ind agentuře AP.

„Když jsem ale dostal mobil s fotoaparátem, začal jsem být na fotografování a natáčení videí závislý,“ dodal.

Dodává mu to sílu a sebedůvěru

Nyní už má vlastní vybavení pro focení a natáčení. „Zabere mi to sice více času než běžným fotografům, ale mám speciální triky, díky nimž dokážu fotoaparát nastavit tak, že dosahuju skvělých výsledků,“ pochlubil se.

Během své čtyřleté kariéry už stihl natočit deset dokumentů a nafotit množství překrásných snímků. „Je to skvělý pocit, když mohu zachytit překrásnou krajinu a portréty. Dává mi to obrovskou sílu a sebedůvěru,“ přiznal.