Ač si to někteří v Praze přiznávají neradi, zelené pivo nevzniklo v rámci našich luhů a hájů v metropoli, Plzni ani Českých Budějovicích, ale v Brně. Přesně před deseti lety a stál za tím pivovar Starobrno, který ho od té doby vaří každoročně. Jen letos ho uvařil úctyhodných 4600 hektolitrů. Obyvatelé Brna to mají navíc letos se vší parádou, protože se jim díky pivovaru na oslavu Zeleného čtvrtka v tento den rozzáří zeleně i hrad Špilberk.

Zelené pivo ve Starobrnu vaří z vody, světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Součástí receptury je bylinný výluh, který se spolu s chmelem přidává do mladinového kotle. Jeho přesné složení zná jen několik málo lidí, jedinou z „odtajněných“ bylin je kopřiva dvoudomá. Samotný výluh je koncentrovaný a velmi silný, přesné dávkování je výrobním tajemstvím.

„Zelené pivo je prostě fenomén. Těší se na něj nejen naši štamgasti, ale také my, pivovarníci. To, že se tento pivní speciál stal součástí tradic velikonočních svátků, je prostě něco unikátního. Každoročně se nemůžeme dočkat, až ho zase budeme vařit. I samotné lití výluhu je rituál, který si nikdo nechce nechat ujít. Rád bych také znova připomněl to, že pivo celých jedenáct let vaříme podle stejné receptury,“ konstatoval sládek pivovaru Starobrno Libor Doseděl.

Vaří ho i v Litovli

Starobrno ale během let přípravy získalo další konkurenty při přípravě zeleného piva. Ač jej sice nevaří v tak velikém množství, jistě i tak stojí za zmínku. Vaří jej například také v Litovli, kde ho nazývají příznačně Patrik a jde o jedenáctistupňové pivo. I v Litovli nás ovšem na dotaz, jakými bylinkami zelené pivo ochucují, odbyli tím, že jde o výrobní tajemství a prozradili nám jen maličký zlomek.

„Zelený ležák Patrik vzniká tradičním procesem výroby piva s využitím přírodních ingrediencí, mezi kterými je i sedm bylinek. Svěží aroma a barvu pivu dodávají například koriandr nebo máta. Přesné složení i postup jsou však naším výrobním tajemstvím. Barva toho piva konzumenty napoprvé možná překvapí, ale z naší zkušenosti se lidé k tomuto speciálu rádi vracejí. Díky své svěží chuti se pivo skvěle hodí pro konzumaci v jarních měsících, pro navození se na atmosféru Velikonoc,“  řekl Novinkám sládek pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

Nezaspal ani pivovar Jihlava

Netroškařili ani v pivovaru Jihlava, známým logem ježka, kde Velikonočního Krasličáku uvařili přibližně 1800 hektolitrů a nasazují jej do více než 1000 podniků. V Jihlavě jej vaří letos pošesté a popisují jej jako výrazně plné pivo podpořené mírně nasládlou chutí zakončenou jemnou hořkostí. A sluší se dodat, že je čtrnáctistupňové.

„V pivu lze rozeznat bylinné tóny. Postup vaření je identický s postupem pro vaření našich ležáků,“ popsal tamější sládek Richard Procházka.

Trocha čokolády

Zelené pivo podle všeho letos připravil i Podklášterní pivovar Třebíč. O původu tohoto moku vám však žádnou zajímavost, vyjma názvu Zelená Karkulka, sdělit nemůžeme. Jediná kontaktní osoba tohoto pivovaru totiž neměla zájem nám o svém speciálu cokoliv říci.

Trochu jinak přistoupili k předvelikonočnímu období v Postřižinském pivovaru Nymburk, když nasadili do hry černý čokoládový ležák. „Charakteristická karamelová chuť a sametová hořkost tmavého ležáku v kombinaci s lahodným čokoládovým nádechem potěší příjemně nasládlou chutí a povzbudí smysly,“ tvrdí nymburský sládek Bohumil Valenta.

Kam třeba na Zelené pivo v Praze?
Starobrno
Restaurace Šalanda na Hlavním nádraží či Haštalský dědek na Starém Městě
LitovelRestaurace Admira v Kobylisích
Jihlava
Restaurace Zvoneček na Praze 8 či Burger Yard na Praze 5